Článek
Už od konce druhé světové války, kdy byly uzákoněny Benešovy dekrety, se rozběhl spor s rodem Lichtenštejnů. Stát jim znárodnil na základě dekretů majetek. Bylo to oprávněně? O to se dnes tento šlechtický rod s Českou republikou u mezinárodního soudu soudí.
Začněme nejprve s těmi Benešovými dekrety, co jsou zač?
Benešovými dekrety jsou označovány dekrety prezidenta republiky, které byly vydány za druhé světové války v exilu a po jejím skončení, kdy nebylo možné přijímat zákony prostřednictvím Národního shromáždění, tehdejšího parlamentu.
V roce 1945 bylo vydáno celkem 143 dekretů. Později byly tyto dekrety schváleny zákony.
Nejdiskutovanějším dekretem je dekret označovaný 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Na základě těchto dekretů byl vyvlastněn majetek všem zrádcům a nepřátelům Československa.
Kdo byl ten zrádce a nepřítel dle těchto dekretů? Dle dekretu to byly všechny osoby německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, pokud se aktivně neúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození republiky a osoby jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, které projevovaly nepřátelství vůči státu v letech 1937 až 1945.
Benešovy dekrety byly odpovědí na roky německého útlaku a násilí. Zda byly přiměřené či nikoli není již aktuální otázka.
Co víme ve stručnosti o rodu Lichtenštejnů?
Lichtenštejnové patří k nejstarším šlechtickým rodům ve střední Evropě. Pochází z území dnešního Rakouska a první zmínka o nich je z roku 1136.
Současnou hlavou rodu je kníže Hans Adam II., vládne v evropském státě jménem Lichtenštejnsko (maličký stát mezi Rakouskem a Švýcarskem). Se jměním 4,5 mld dolarů patří k nejbohatším evropským panovníkům.
Za obou světových válek bylo Lichtenštejnsko stejně jako Švýcarsko neutrálním státem. Neuznalo okupaci Československa v březnu 1939 a vznik Protektorátu.
V roce 1945 byli Lichtenštejnové označeni v Československu za Němce, přestože se k německé národnosti nehlásili a proti republice se za války neprovinili.
Do roku 1945 vlastnili v Československu na 69 000 ha pozemků s dalšími nemovitostmi.
Patří sem třeba Lednicko-Valtický areál, část Dyjského trojúhelníku, oblast kolem Hodonína, Kyjova, bývalé panství Adamov, okolí Křtin, zámek Bučovice, oblast kolem Uherského Hradiště, u Bruntálu a Krnova, hrad Šternberk, zámek Velké Losiny, oblast kolem Branné a další.
Ohledně jejich sporu s námi
Lichtenštejnové již od počátku v roce 1945 odmítají uznat oprávněnost vyvlastnění jejich majetku na základě Benešových dekretů. Hlavně tím, že nebyli občany s německou národností a vůči státu se nechovali za války nepřátelsky.
Konfiskací majetku v Československu se rod Lichtenštejnů dostal do vážných finančních potíží, z kterých se dokázal dostat až ke konci 60. let.
Dle právního rozboru ministerstva zahraničí z listopadu 1945 bylo nutné Lichtenštejnům za nezákonný postup při zabavení majetku vyplatit finanční náhradu. Nejvyšší správní soud se dokonce chystal zrušit konfiskace majetku lichtenštejnských občanů. Projednání zrušení konfiskace či odškodnění však zabránil únorový komunistický převrat v roce 1948. Všechny pozdější námitky Lichtenštejnů soud již odmítl.
Dle uvedených skutečností se zdá, že Lichtenštejnům se přeci jenom neměl jejich majetek v roce 1945 zabavovat. I v roce 1945 přišlo úřadům zabavení majetku nepřiměřené, nějaké řešení však zatrhli komunisté.
Myslím si, že bychom si konečně měli dokázat přiznat chybu a vyřešit to. Nemyslím si, že by domluvení se s Lichtenštejny mělo znamenat jakékoliv prolomení Benešových dekretů. Lichtenštejnové nebyli Němci a dle mého názoru ani zrádci, a tak se na ně dekrety neměly vztahovat. Jen měli velký majetek a bylo lákavé si ho moci jen tak vzít.
Anketa
zdroje:
