Článek
Je to tu každou chvíli. Zaručená zpráva, že letošní léto bude děsně horké. Zaručená tutovka, že letošní zima bude jen mírná. Nebo naopak bude nejstudenější za posledních 50 let.
Meteorologové mají sice oproti dobám minulým skvělé vybavení pro sestavení předpovědí počasí, ale jak bude na déle jak na pár dní dopředu, vám stejně na jistotu říct nedokáží. Mohou na základě určitého modelu něco tušit, ale nezaručí vám, že nebude za pár dní třeba úplně jinak.
Jak se sestavuje předpověď počasí?
Pro sestavení předpovědi počasí je nejdůležitější nejprve dokonale zmapovat současný stav. To se děje pomocí měření na meteorologických stanicích, pomocí meteorologických radarů a družic, meteorologických balonů, či čidel umístěných na letadlech.
Bohužel vše není tak růžové, jak se může zdát. Na pevnině lze zmapovat současný stav počasí velmi dobře. Mnohem horší je to nad oceány, kde toto podrobné měření lze uskutečnit jen velmi omezeně.
Naměřením dat to začíná. Poté je potřeba všechna tato data vzít a vložit do numerických modelů, které po složitých výpočtech vyplivnou možné modelové scénáře vývoje počasí.
Tyto výstupy buď vyhodnotí meteorolog a přeloží v rámci předpovědi počasí běžným lidem a nebo se dostanou přes speciální aplikace, či meteogramy přímo ke koncovým uživatelům, obyčejným smrtelníkům.
Jak je to s úspěšností předpovědi?
Díky moderním přesnějším způsobům měření, výkonnějším počítačům a zkrátka lepším numerickým modelům je úspěšnost předpovědí na následující dny velmi vysoká. Na druhý den dosahuje přes 95 %, s následujícími dny samozřejmě klesá. Ale i tak na pátý den dosahuje úspěšnost přes 85 %.
Úspěšnost předpovědi je tak v současnosti na velmi vysoké úrovni. Záleží však na tom, jakým způsobem se tyto předpovědi počasí dostanou k lidem. Odhaduji, že jen malá část obyvatelstva přebírá předpovědi počasí opravdu z původních zdrojů, jakým je pro naše prostředí Český hydrometeorologický ústav se stránkami chmi.cz.
Interpretace předpovědi počasí
Většina lidí se k předpovědím počasí dostane zprostředkovaně skrze média, ať už ty televizní, tištěné či ještě častěji internetové.
V televizi a novinách jsou předpovědi často zjednodušené na piktogramy vyjadřující počasí na celý den pro celou Českou republiku. Nemůžeme se proto divit, že piktogram pro celou republiku opravdu pro celou republiku platit nemusí. Jestli bude zrovna u nás pršet, nebo nebude se tímto nedozvíme a může to na nás působit, že je předpověď chybná.
Články o počasí na internetu jsou speciálností samy o sobě. Jako kterékoliv jiné subjekty vydělávají na reklamě a jejich úkolem je přilákat co nejvíce čtenářů. Chce to zkrátka trhák. Skvělý, dramatický titulek prodává. No a co, že často uvádí mnohé v omyl.
Senzacechtivé články vysosají z předpovědi počasí jen některé informace, které kvalitně nafouknou a pustí do éteru. Nejlépe ve formě ala „Zítra přijde konec světa“ - nemohou přeci napsat zcela obyčejně „Zítra možná někde odpoledne bude silnější bouřka“. Mnozí se tak chystají druhý den na pohromu a jsou velmi překvapeni, když u nich konec světa nenastane, ba ani nekápne. Mají za to, že předpověď vůbec nevyšla. Kdyby se dotyční podívali na originální předpověď, možná by tak překvapeni nebyli.
Předpovídat bouřky a kde konkrétně udeří a s jakou intenzitou je i v současné době velký problém. Velmi těžko se dá odhadovat, jak daná bouřková fronta překoná naše hraniční hory, jak zeslábne, či zesílí a kam přesně, v jaké síle dojde. Velký problém s tím související je i předpověď tornád.
Dlouhodobé předpovědi
Ještě o fous horší je to s dlouhodobými předpověďmi typu, jaké bude letos léto, jaká bude letos zima. Bude na Vánoce sníh?
Takovéto zaručené předpovědi na dlouhou dobu dopředu jsou opravdu spíš věštěním z křišťálové koule, či vycucáním z prstu.
Vycházejí z nějakých určitých modelů, ale je docela dost možné, že zvolený model je špatný, či nepřesný a sedět vůbec nebude. Počasí je nevyzpytatelné, a navíc v našich zeměpisných šířkách obklíčenými horami je dost problematické říct, jak moc to sem foukne zimu ze severu, či teplo z jihu a co nakonec vlastně převládne.
V internetových článcích se ale pisatelé s dlouhodobými předpověďmi tváří sebejistě. Asi mají svou věštící rosničku. Kouknou na ní a jak zrovna je, tak přeci bude ještě následující půlrok. Pokud je zrovna teplý podzim, vydají třeba: „Celá zima bude nadprůměrně teplá, sníh nebude!“, za týden napadne sníh a hned je tu tutovka: „Čeká nás krutá zima bohatá na sníh“. Pokud je zrovna chladné jaro, vyjde třeba článek: „Nebude pořádné léto, čeká nás zima a déšť“, za nějaký týden se oteplí a zas jsou na světě nové zprávy: „Čeká nás extrémně horké léto!“ a tak dále a dále. Samé zaručené předpovědi, které mají od pravdy často velmi daleko.
zdroje:
