Článek
Kdy naposledy jste cítili národní hrdost? Hrdost na to, že žijete v České republice, že jste Čechy?
Bylo to tehdy, kdy jsme měli v lánském zámku Miloše Zemana vrávorajícího u korunovačních klenotů? Nebo tehdy, kdy řádilo na Moravě tornádo a národ se semknul a pomáhal zasaženým? Nebo to bylo tehdy, kdy Petr Fiala asi tři týdny po vpádu Ruska na Ukrajinu jel jako první do obklíčeného Kyjeva?
Kdy si myslíte, že cítili národní hrdost naši předci? Když stáli mobilizovaní u hranic v roce 1938 a chtěli bránit svou milovanou vlast a položit za ni život? Nebo když o pár dní později museli složit zbraně a vzdát se?
Nebo cítili hrdost při atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, nebo snad při boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kdy se bránili parašutisté německé přesile? Nebo byli hrdí na Karla Čurdu, který pod tíhou okolí kolaboroval a vyzradil tajemství, kde se parašutisté ukrývají? Nebo byli hrdí v roce 1968, kdy nás obsazovaly armády Varšanské smlouvy?
Náš národ si v sobě nese těžké historické újmy. Nemáme silné národní cítění jako Poláci, Finové nebo snad nyní Ukrajinci. Jsme názorově rozštěpení ohledně chápání vnějšího nepřítele.
Půlka národa si nese v sobě národní hrdost a nechce se nechat znovu potupit. U druhé části národa však převládá „čurdovství“. Při myšlence čelení nepříteli se chce vzdát. Přilézt k nepříteli, olíznout mu ruku, nechat se poškrávat a doufat, že nebude nakopnut.
Karel Čurda, zrádce národa, kolaborant, práskač. Někdo, na koho v naší historii asi není nikdo hrdý. A přesně takhle mají tendence se chovat někteří naši politici s šancí uspět v říjnových volbách.
Aktuálně jsem na náš národ hrdá. Hrdá, jakého máme prezidenta, hrdá jakou máme vládu ohledně zahraniční a bezpečnostní situace. Jsem hrdá, že jsme součástí NATO a aktivně naší muniční iniciativou přispíváme k obraně Ukrajiny.
Naše vláda, nyní již jen čtyřkoalice, není dokonalá, v mnoha věcech mohla dělat víc a lépe. V čem však lépe snad ani konat nemohla, je v zahraniční politice vzhledem k napadené Ukrajině. Za tohle jsem na ni opravdu hrdá a chci, aby se v tom pokračovalo. Ostatní domácí témata mi připadají v této době marginální.
Nyní je Rusko náš nepřítel, aneb jak dokládá zápis na seznamu nepřátelských zemí. To je holý fakt. Napadlo sousední zemi, stejně jako Německo Československo a je úplně jedno, jaký důvod si k tomu vymyslelo. Nic nedokáže ospravedlnit zabité tisíce civilistů, unesené ukrajinské děti a mučení a vraždy svých slovanských bratří.
Politici, kteří Rusko obhajují, jsou myšlenkoví potomci Karla Čurdy. Zrádce, kolaboranta, vyděšeného člověka, který svému strachu podlehl a ztratil svou národní hrdost a čest.
Nechci se za náš stát znovu stydět, budu volit nedokonalé vládní strany. Nechci opět ztratit národní hrdost.
