Článek
Když jsem začal dělat hudbu ke svým knihám, začal jsem zároveň zkoušet, jak vůbec může vypadat videoklip k literárnímu světu.
Neexistovala jedna odpověď.
Některé klipy jsem stavěl z generovaných obrazů. Mohly být krásné, filmové, někdy skoro až příliš dokonalé. Člověk mohl vytvořit prostředí, které by jinak vyžadovalo štáb, lokaci, kostýmy, světla a peníze.
A potom vzniklo Too Dark for You.
A u něj jsem chtěl skoro přesný opak.
Trochu garbage
Vizuální inspirací pro mě byly mimo jiné některé videoklipy Charli XCX a také M.I.A. Ne ve smyslu, že bych se s nimi chtěl srovnávat. Zajímala mě určitá jejich energie: kamera, která nemusí všechno uhlídat, obraz, který nemusí být krásný, pocit, že forma může být trochu rozbitá.
Takže jsem tentokrát nestavěl další dokonale vypadající svět.
V klipu jsem já.
Natáčel jsem telefonem, během jediné noci. Ve tmě. Obraz zrní, pohyb se někdy rozpadá, některé věci vypadají skoro jako chyba.
Jenže právě to jsem chtěl.
Po zkušenosti s generovanými hudebními videi mě začalo bavit vytvořit něco, co proti jejich schopnosti vyrobit téměř libovolný obraz postaví fyzickou přítomnost jednoho člověka, telefon a noc.
Trochu garbage.
Ne dokonalost, která předstírá velkou produkci.
Písnička patří ke knize
Too Dark for You je druhá skladba z alba Christmas & Hamburger, synthpopového soundtracku ke stejnojmenné knize.
Ta se odehrává v zimní Praze před Vánoci a hudba pro mě není něco, co jsem dodatečně přilepil ke knize jako propagaci. Vznikal další způsob, jak do stejného světa vstoupit.
Jednou textem.
Podruhé hudbou.
Potřetí obrazem.
U samotné skladby už přitom nebyl princip tvorby stejný jako u mých starších pokusů s generovanou hudbou. Melodie jsem si předzpívával, hlas je můj a hudební realizace je generovaná.
Právě tahle kombinace mě zajímá víc než představa, že člověk zmáčkne tlačítko a „AI mu udělá písničku“.
Takhle jsem ji nedělal.
A pak je tam 2:45
V Too Dark for You se objevuje čas 2:45.
A ten už patří ještě někam jinam.
Je to odkaz na moji pentalogii Usuš své vlasy v 15:30, 2:45.
Mám rád, když se moje projekty takhle nepatrně dotýkají. Nemusí spolu přímo souviset dějem. Nemusím čtenáři nebo posluchači vysvětlit každé propojení.
Někdy stačí číslo.
Čas.
Detail, který pro člověka neznalého jedné knihy znamená jen 2:45 ráno — a pro někoho jiného náhle otevře další dveře.
Moje knihy, hudba a obrazy ostatně čím dál méně vznikají jako oddělené věci.
Spíš se mezi nimi přesouvají motivy.
Neexistuje jeden správný videoklip
Možná právě Too Dark for You mi pomohlo pochopit ještě něco.
Když mám k dispozici nástroje, se kterými můžu vytvořit nádherné obrazy, neznamená to, že je musím vytvářet pokaždé.
K jedné knize může patřit filmový generovaný svět.
K jiné něco úplně jiného.
A někdy může být nejpřesnějším obrazem písničky prostě člověk s telefonem v noci, obraz, který se rozpadá, a určitá zběsilost, kterou už by uhlazenější produkce možná zabila.
Protože Too Dark for You jsem nechtěl mít krásnější.
Chtěl jsem, aby vypadalo právě takhle.
-
Poznámka k použití AI
Jako AI umělec pracuji s generativními nástroji záměrně a napříč médii. Pro pořádek tedy uvádím, co v tomto projektu vzniklo jak:
Text článku a perex: vznikly ve spolupráci s AI na základě mých podkladů, vzpomínek a původních textů; výslednou podobu jsem redigoval a schválil.
Hudba: hlas můj, melodie mnou předzpívaná, hudební realizace generativní
Videoklip: reálné záběry se mnou, natočené telefonem; výsledná obrazová a střihová práce je kombinací vlastní a digitální tvorby.
Reálný obraz / kamera: natočeno mnou nebo se mnou před kamerou.
Generovaný obraz: vytvořen pomocí AI a následně mnou vybrán, skládán, upravován a zasazen do výsledného videa.
Hudba: kombinace mé autorské práce a generativních nástrojů; konkrétní podíl se u jednotlivých skladeb liší a je uveden v textu.
Ano, jako AI umělec používám AI. Čím dál víc mě baví, že je to potřeba pokaždé takto podrobně vysvětlovat.
