Článek
La-Tex-Homme se vrací má 592 stran rukopisu. Teď jsem na straně 250 sazby, mám za sebou 40 kapitol a ke každé z nich jednu komiksovou ilustraci. A teprve při téhle práci začínám opravdu vidět, jak velká kniha vzniká.
U La-Tex-Homme se vrací jsem nezačal způsobem, který by asi člověk čekal od spisovatele. Nejdřív vznikala hudba. Soundtrack, jednotlivé motivy postav a světa, který jsem měl v hlavě. Teprve potom se ten svět začal skládat do knihy, vizuálů a celé podoby, kterou má dnes.
Teď jsem v jiné fázi. Rukopis už existuje a má 592 stran. Já jím postupně procházím a převádím ho do výsledné podoby knihy.
V tuto chvíli mám zpracováno 242 stran rukopisu. Po sazbě a vložení obrazového materiálu z nich vzniklo 250 hotových stran. Pokud se tenhle poměr přibližně udrží, výsledná kniha bude mít kolem 612 stran.
To číslo mě samotného trochu překvapuje. Ne proto, že bych nevěděl, jak dlouhý rukopis mám. Ale rukopis o 592 stranách je pořád hlavně soubor v počítači. Dvě stě padesát skutečně vysázených stran už působí úplně jinak.
Čtyřicet kapitol, čtyřicet obrazů
Součástí téhle práce jsou ilustrace.
Každá kapitolka má jednu vlastní komiksovou ilustraci. V tuto chvíli je tedy hotových čtyřicet kapitol a čtyřicet obrazů.
Není to grafický román. Text zůstává románem a ilustrace ho nemají převyprávět. Vybírám z každé kapitolky jeden okamžik, situaci nebo obraz, který má smysl vytáhnout z textu ven. Vedle psaného příběhu tak postupně vzniká ještě jeho druhá, vizuální stopa.
Právě tahle část práce mi v poslední době zabírá hodně času. Někdy se celý den motám kolem vizuálního světa knihy, hledám přesnou podobu jedné scény nebo postavy a k samotné sazbě se dostanu až později – nebo už vůbec. Ilustrace a sazba jsou dvě různé práce a každá potřebuje trochu jinou pozornost.
A přitom musejí nakonec působit, jako by od začátku patřily k sobě.
Moje knihy už dávno nevznikají jen psaním
Asi to souvisí i s tím, jak dnes svoje knihy dělám obecně. Samotný text pro mě není poslední fáze. K některým knihám vzniká hudba, vizuály, obálka, trailer, ilustrace a nakonec sazba. Ne jako povinný marketingový balíček, ale jako různé způsoby, kterými se ke stejnému světu vracím.
U La-Tex-Homme se vrací je to možná vidět nejvýrazněji. Projekt začal soundtrackem a dnes sedím nad stovkami stran sazby a desítkami obrazů.
Je to dost vzdálené představě spisovatele, který dopíše poslední větu, odešle rukopis a tím jeho práce končí.
U mě poslední věta znamená spíš to, že začíná jiný druh práce.
Teprve sazba ukáže velikost knihy
Sazbu si dělám sám. A možná právě proto mě baví sledovat, jak se rukopis mění před očima. Najednou už nejde jen o počet slov nebo stran původního dokumentu. Vidím konkrétní dvojstrany, začátky kapitol, místa pro ilustrace a postupně i skutečný objem knihy.
Na straně 250 už to není pokus nebo náčrt.
Je to půl pořádně tlusté knihy.
A přede mnou stále leží dalších 350 stran rukopisu, které tímhle procesem ještě musejí projít.
Aktuální stav tedy vypadá jednoduše: 592 stran rukopisu, zpracováno 242, výsledná sazba 250 stran, 40 kapitol, 40 ilustrací.
A pokračuju dál.
Tentokrát už ne s představou, jak asi La-Tex-Homme se vrací jednou bude vypadat.
Už ho vidím.
-
Poznámka k použití AI: Při přípravě článku byla umělá inteligence použita ke stylistické a redakční úpravě textu, zejména ke sjednocení odstavců, rytmu a formulací. Námět, obsah, osobní zkušenost a výsledná podoba textu jsou autorské.
