Článek
Jednoho dne se mezi vesničany začne šířit zvěst, že v lesích se skrývá obrovský drak, který hrozí, že vše pohltí svým ohnivým dechem.
Zvěst se šíří rychlostí blesku, ačkoliv nikdo draka nikdy neviděl. Strach se začne šířit vesnicí, lidé se začnou zavírat doma a odcizovat si sousedy, kteří jsou přesvědčení, že drak existuje, a těm, kteří jsou skeptičtí.
Starý muž, který se na svět dívá moudrým nadhledem, ví, že „svět nebude zničen těmi, kdo činí zlo, ale těmi, kdo se dívají, aniž by jednali.“ Rozhodne se tedy, že se postaví této vlně jedovatého a šířícího se strachu. Přemýšlí o tom, jak by se nejlépe postavil k problému za použití jednoduché logiky, důkazů a odvahy věci říkat důrazně, jasně a zřetelně nahlas.
Starý muž svolá shromáždění ve vesnici a požádá o ticho. Poté klidným, ale pevným hlasem prohlásí: „Říká se, že horší než samotné zlo jsou ti, kdo ho šíří nebo ho tolerují. Strach z neznámého draka nás rozdělil a oslabil. Ale co když je ten pravý drak mezi námi, a není to bestie skrývající se v lese, ale strach a lži, které jsme dovolili, aby se šířily? Cožpak někdo toho draka viděl? Cožpak tento drak někomu něco vzal, nebo někomu ublížil?“
Následně se starý muž nabídne, že povede skupinu odvážných duší do lesa, aby pravdu odhalili. Ať už najdou cokoliv nebo nic, hlavní je prokázat, že nebudou žít v strachu z neověřených zvěstí.
Když se skupina vrací po několika hodinách hledání s prázdnýma rukama, bez jakéhokoli důkazu o existenci draka, vesničané si uvědomí, že opravdové nebezpečí nebylo ve fiktivním drakovi, ale v jejich vlastním strachu a ochotě věřit neověřeným zprávám.
Starý muž použil velmi střízlivý přístup k problému - místo aby se účastnil šíření strachu, použil logiku a důkaz k vyvrácení falešného přesvědčení. Tím učinil první krok k uzdravení vesnice a ukázal, že aktivní postoj proti lži a strachu je jediným způsobem, jak překonat skutečné zlo.
