Hlavní obsah
Zdraví

Tradiční čínská medicína: jak na byliny/potraviny selským rozumem?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: DALL-E

Byliny a selský rozum

A máme tu opět jaro a spousta z vás už se nemůže dočkat, jak začne okusovat první zelené výhonky jarních listů, kořínků a ostatní zelené flory.

Článek

Bodejď by ne, po ospalé a zatěžující zimě je jarní očista naprostou nutností pro všechny vědomé lidi, kteří se snaží být v souladu s přírodou a sledují vnitřní kompas.

Jak tak člověk pročítá starobylé herbáře, které popisují jednotlivé účinky rostlin a vidí tu neuvěřitelnou moudrost a zkušenost našich předchozích generací, tak si dnes můžeme pouze postesknout nad současným ignorantstvím.

Nicméně v tomto článku jsem se chtěl s vámi podělit o celkem jednoduchá fakta při určování základních účinků rostlin, na které jsem došel i během zkoumání účinků evropských bylin na syndromy podle TČM a mnohdy je korelace našich předků až neuvěřitelně podobná s učením starých čínských mistrů.

Začneme se základními účinky rostlin a tropizmem a to podle následujícího rozdělení jako jsou: suchost, vlhkost, horkost a chlad. Každá bylina má tyto účinky a mnohdy ještě zkombinované dohromady. A podle síly ještě můžeme určit stupeň účinku, řekněme 1 až 3, kdy trojka je nesilnější účinek. A jak poznáme která rostlina jak působí? Naprosto jednoduše, stačí nám k tomu ve zkratce jen rozum a oči.

Pokud rostlina roste ve vlhkém prostředí, tak bývá přizpůsobena k tomu, aby v tomto prostředí snadno přežila, takže bude mít vnitřní účinky opačné, v tomto případě suché. Takže takový blatouch bude nejspíše vysušovat. Navíc blatouch roste ve stínu, takže do toho bude jeho účinek i horký, aby vyrovnával chybějící teplo ze sluníčka.

A takhle bychom mohli pokračovat dále, rostlina, která bude růst na slunci a v suchu, například kaktus, nebo třeba známé aloe vera, tak analogicky bude mít obranné mechanizmy, aby ustála velké horko a sucho, čili účinek bude studený a vlhký na vysokém stupni a po požití této rostliny se do těla dostane vlhkost a chlad :).

Dává to celkem smysl, nemyslíte? Pokud si představíte prostředí, ve kterém se nacházíme, tak moudrost přírody to zařídila tak, aby se horkokrevní jižani mohli hodně chladit, kdo žije ve vlhkém pralese, tak se bude chladit a vysušovat, kdo žije na severu a v zimě, tak najde ve svém okolí hromadu rostlinek, které budou výrazně zahřívat. Případně pokud trpíté například exémy (což je dle TČM vlho a horko), tak byste neměli do organizmu přidávat další horko a vlhko, ale přesně naopak, chaldit a vysušovat a tím si harmonizujete tzv „terén“.

No a my v mírném pásu to máme nejsložitější, protože máme postupně od všeho trochu a musíme používat selský rozum k tomu, abychom se v zimě necpali něčím, co ochlazuje, ale pěkně užívali například nasušené zahřívací bylinky, které rostly v sezónu v chladném prostředí a naopak v létě budeme pořádat něco, co roste všude okolo na sluníčku a suchu, abychom se zvlažovali a chladili.

Ano a tento základní přístup nám bohatě stačí k tomu, abychom udržovali rovnováhu v těle a tím si udržovali pevné zdraví. Mějme respekt k okolí, ke kterému jsme se tisíce let adaptovali a opravdu nepotřebujeme vůbec nic jiného a importovaného, o čemž často vůbec netušíme jaký má účinek a může nás i velmi nepříjemně rozhodit.

Zdroj: Literatura TČM, Herbáře Odřeje Mattioliho

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz