Článek
Když večer ulehnete do postele, přikryjete se peřinou a místo klidu přichází neúnosné svědění, může jít o víc než jen o kousnutí od komára. V Česku se opět naplno rozšířil svrab. Nemoc, kterou způsobuje parazit sotva viditelný pouhým okem, se vrací ve vlnách a tentokrát zasáhla napříč republikou tisíce lidí. Úřední statistiky mluví jasně: od ledna do konce srpna letošního roku evidují hygienici více než 6400 potvrzených případů. To je téměř o tisíc víc než loni ve stejném období. Největší nárůst přišel v červenci, kdy nemoc zasáhla rodiny, kolektivní zařízení i ubytovny.
Odborníci vysvětlují, že nejde o nic nového. Svrab se vrací v cyklech přibližně každých patnáct až dvacet let. Když jeho výskyt na čas klesne, lidé ztratí obezřetnost, přestanou ho brát vážně a pak stačí několik zavlečených případů, aby se choroba znovu rozšířila. Přispívá k tomu cestování, častější pobyt ve společných ubytovnách, ale i fakt, že lidé dnes méně často perou na vysoké teploty. Zákožka svrabová, drobný roztoč, který si hledá cestu pod kůží, tak dostává ideální příležitost.
Nemoc se neptá, jestli jste bohatí, nebo chudí, neřeší, zda máte čistý byt či chalupu na horách. Přenáší se především těsným kontaktem. Stačí sdílet postel, ručník nebo oblečení a parazit se dostane na dalšího hostitele. Nejohroženější jsou místa, kde žije více lidí pohromadě: domovy seniorů, školky, koleje, internáty nebo ubytovny. Lékaři upozorňují, že v posledních měsících právě tato zařízení hlásí více případů. Výjimkou nejsou ani nemocnice, kde se pacienti dostávají do těsné blízkosti personálu.
Jak svrab poznat? Nejtypičtější je svědění, které se zhoršuje v noci. Když tělo zahřejete pod dekou, aktivita roztočů sílí a svědění se stává nesnesitelným. Na kůži se objevují drobné červené pupínky, někdy připomínající alergii nebo kopřivku. Při pečlivém pohledu lze spatřit i tenké čárky – chodbičky, které parazit vyhlodává pod pokožkou. Nejčastěji se vyrážka objevuje mezi prsty, na zápěstích, v podpaží, v tříslech či kolem pasu. U dětí se může vyskytnout i na obličeji nebo ve vlasech. Mnoho lidí si vyrážku rozškrábe do krve, a pak hrozí sekundární infekce.
Inkubační doba bývá zrádná. Pokud se nakazíte poprvé, trvá klidně několik týdnů, než se objeví svědění. Člověk mezitím může nevědomky nakazit další členy domácnosti. Proto je důležité jednat rychle. Jakmile se objeví podezřelé příznaky, je nutné navštívit praktického lékaře nebo dermatologa. Kortikoidní masti ani antihistaminika nepomohou, protože nezabíjejí parazita. Jedinou cestou je speciální léčba – obvykle krém nebo mast na bázi permetrinu či benzylbenzoátu, která se nanáší na celé tělo od krku dolů, u dětí i na hlavu a obličej.
Léčba ale nesmí být polovičatá. Nestačí namazat jen jednoho člena rodiny, jinak se nemoc bude stále vracet. Lékaři proto doporučují ošetřit všechny, kteří žili s nakaženým v těsné blízkosti, i když ještě nemají příznaky. Stejně důležité je vyprat a vydezinfikovat vše, co mohlo přijít do styku s kůží – ložní prádlo, oblečení, ručníky. Perte minimálně na šedesát stupňů a poté vyžehlete. Předměty, které se vyprat nedají, například plyšové hračky nebo polštáře, lze uzavřít do plastového pytle na týden. Roztoč bez lidského hostitele nepřežije déle než několik dní.
Podle údajů Státního zdravotního ústavu je situace nejvážnější v Moravskoslezském kraji, ale vysoké počty hlásí i Praha. To dokazuje, že svrab není jen záležitostí jedné sociální skupiny nebo konkrétní oblasti. Objevuje se v rodinách, mezi dětmi i seniory. Je mylné se domnívat, že jde o nemoc migrantů – odborníci potvrzují, že svrab byl v Česku dávno před současnou migrační vlnou a šíří se hlavně v domácím prostředí.
Kolem nemoci panuje spousta mýtů. Mnozí si myslí, že když je svědění snesitelné, nejde o svrab. Jiní věří, že pokud nemají vyrážku, nemohou nikoho nakazit. Skutečnost je ale jiná – právě v prvních týdnech po nákaze může být člověk zdrojem infekce, aniž by o tom věděl. Stejně tak nestačí jen zvýšit hygienu. Častější sprchování ani drahé sprchové gely parazita neodstraní, protože ten se schovává hluboko v kůži.
Jak se bránit? Základem je obezřetnost. Pokud víte, že někdo z blízkých má diagnostikovaný svrab, omezte těsný kontakt, než bude léčba dokončená. Používejte vlastní ručníky a ložní prádlo. Sledujte své tělo – pokud vás začne svědit v noci kůže, neváhejte navštívit lékaře. Včasné zachycení znamená rychlejší léčbu a menší riziko, že se nemoc rozšíří do širší rodiny.
Lékaři uklidňují, že i když je svrab nepříjemný a stigmatizující, rozhodně není nebezpečný v tom smyslu, že by ohrožoval život. Není to nemoc špíny, ale nemoc blízkosti. Roztoč nepotřebuje špinavé prostředí, stačí mu teplo lidského těla a možnost přeskočit na dalšího hostitele. V tom je jeho síla a zároveň důvod, proč se mu tak daří v době, kdy lidé více cestují a častěji sdílejí prostory.
Pokud budou čísla případů narůstat stejným tempem, rok 2025 se stane jedním z nejsilnějších, co se výskytu svrabu týče. Ministerstvo zdravotnictví však zdůrazňuje, že situaci lze zvládnout, pokud se lidé budou chovat zodpovědně. Informovanost, rychlá diagnostika a poctivá léčba celé domácnosti jsou klíčem k úspěchu.
Svrab tak může být i varováním. Připomíná, jak křehké je naše pohodlí a jak snadno se běžný večer v posteli může změnit v noční můru. Připomíná, že těsný kontakt je sice lidskou potřebou, ale nese i svá rizika. A že někdy i drobný, pouhým okem neviditelný tvor dokáže narušit běžný chod tisíců domácností.
