Ďáblova bible: Největší kniha světa z 13. století, která údajně vznikla za jednu noc

Když se podíváte na Codex Gigas, okamžitě pochopíte, proč se mu říká Ďáblova bible. Tenhle obrovský rukopis středověkého původu měří téměř metr na výšku, přes půl metru na šířku a zhruba 20 cm na tloušťku. Celková hmotnost činí přibližně 75 kg — tolik, že ji při manipulaci musí zvedat dva lidé a pro převoz se používají speciální klimatizované bedny.

Pergamen vznikl z kůže více než 160 zvířat (pravděpodobně oslů nebo telat), což je samo o sobě ohromující počet materiálu pro jednu knihu. Originální počet listů měl být kolem 320, ale některé listy byly v průběhu staletí odstraněny, takže dnes najdeme přibližně 310 pergamenových listů.

Právě legenda dělá z Codex Gigas příběh, který přitahuje pozornost mnoha generací. Podle středověké pověsti žil v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi mnich, který spáchal těžké hříchy a byl odsouzen k trestu smrti zazděním zaživa. Aby si zachránil život, slíbil opatu, že napíše největší knihu světa — během jediné noci. Když však půlnoc přišla a práce nebyla hotová, mnich údajně zaklel a přivolal ďábla, který mu pomohl dokončit dílo.

Legendu podtrhuje i obrovský portrét ďábla, který se nachází na jedné z jejích stran — půlmetrová ilustrace, která nemá v žádné jiné středověké literatuře obdoby. A právě tento obrázek dal knize její strašidelné jméno.

Moderní věda a paleografie však přinášejí daleko méně „okusný“ výklad než legendy. Detailná analýza písma ukazuje, že Codex Gigas nevykazuje známky popsaných několika rukama. Písmo je podle odborníků naprosto jednotné — což znamená, že vše napsal jeden muž jednou rukou, a to konzistentně po celou dobu vzniku rukopisu.

Ale tato skutečnost neznamená, že šlo o práci jediné noci. Odborné odhady uvádějí, že při konzervativním tempu psaní, bez dnešního vybavení, by jeho dokončení trvalo alespoň 20 let, možná až 30 let — pokud by se mnich věnoval psaní pravidelně.

To znamená, že Codex Gigas mohl být výsledkem celého produktivního života jednoho člověka, a nejen práce z jediné noci. Vypočítat takovou práci si dnes neumíme snadno představit — jedinec musel mít obrovskou disciplínu, fyzickou výdrž a dlouhodobé odhodlání.

Není to jen starověká Bible. Codex Gigas kombinuje:

Tato kombinace náboženských, vědeckých a praktických textů dělá z knihy monumentální encyklopedii starověkého světa — něco jako „středověký internet“ na pergamenu. To je pravděpodobně důvod, proč si brzy po svém vzniku vysloužila pověst knihy, která obsahuje veškeré vědění tehdejší doby.

Ďáblova bible není jen historický artefakt — je to symbol mezí lidského úsilí a mýtů, které se kolem něj vytvořily. Lidé v dávných dobách vysvětlovali nepochopitelné obecnými pojmy dobra a zla, světla a temnoty, a tak legenda o smlouvě s ďáblem nebyla jen příběhem — byla to metafora pro cestu člověka, který se snaží překročit hranice svých možností.

Ačkoliv moderní věda dokázala, že dílo nevzniklo zázračně za jednu noc, faktem zůstává, že jeden muž mohl po desetiletí psát tento obrovský rukopis — a to je samo o sobě úžasné a inspirující.

Po svém vzniku Codex Gigas cestoval mezi kláštery a sbírkami. Během Třicetileté války byla kniha sebrána švédskými vojsky jako součást kořisti z Prahy a od té doby je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu, kde je považována za jeden z nejcennějších středověkých rukopisů na světě.

Originál je nesmírně křehký a chráněný, ale náhledy i digitalizované verze umožňují dnešním badatelům a zvědavcům z celého světa prozkoumat jeho stránky do nejmenších detailů — od textů až po ilustrace.