Článek
Když v srpnu 1906 přijely do Rakousko-Uherska zvláštní vlaky nabité výbavou a účinkujícími Wild West Show Williama Fredericka Codyho přezdívaného Buffalo Bill, obyvatelé Moravy a Slezska rychle vycítili, že jde o neobvyklou atrakci. Představení kombinovalo jezdecké ukázky, iniciované přepadení dostavníků, ukázky střelby a vystoupení původních obyvatel Severní Ameriky. Pro mnohé diváky to byla první příležitost vidět „Divoký západ“ naživo.
Show se postupně představila v Těšíně, Ostravě, Opavě, Přerově, Brně a Jihlavě. V Brně proběhla dvě představení 11. a 12. srpna 1906. Ve všech navštívených městech vyvolala představení velký ohlas, místní noviny přinášely nadšené zprávy a ulice byly plné diváků i obchodníků, kteří nabízeli plakáty a suvenýry.
Buffalo Bill plánoval přivézt show i do Prahy. Jednání však narazila na požadavky místních úřadů. Úředníci trvali na pevně připevněných sedadlech a na dalších bezpečnostních opatřeních, která měla zabránit panice a úrazům v případě shromáždění většího počtu diváků. Pro Codyho kočovné představení to byly neakceptovatelné podmínky: jeho arény a mobilní tribuny byly koncipované pro rychlé stavění a demontáž, nikoli pro instalaci trvalých konstrukcí. Rozsah potřebných úprav a administrativních požadavků nakonec vedl k tomu, že se dohodu s Prahou nepodařilo uzavřít a show hlavní město vynechala.
Rozdíl v přístupu byl patrný: v některých evropských metropolích byly podobné projekty přijímány s menšími omezeními a organizátoři tam mohli využít své standardní zařízení. V Praze se však vyjednávání protahovalo a kompromisy zůstaly nedosažitelné. Buffalo Bill tak upřednostnil jiné zastávky a pokračoval na svém moravsko-slezském turné.
Historie Codyho show je zároveň historií intenzivní propagace obrazu Divokého západu. Wild West Show kombinovala prvky divadla, cirkusu a rekonstukcí bitev a přepadení a její dramaturgie byla pečlivě připravená tak, aby divákům nabídla výrazný zážitek. Show zahrnovala jezdce, vystoupení střelců a rovněž účinkování příslušníků severoamerických kmenů, kteří vystoupili v tradičních oděvech. Pro evropské publikum to byla novinka a zdroj překvapení i zájmu.
Po návratu do Spojených států Codyho sláva postupně klesala. V následujících letech čelil finančním potížím a nakonec zemřel v roce 1917 v relativní chudobě. Přesto zůstalo jeho jméno symbolem éry, která v Evropě i jinde zanechala svou kulturní stopu.
V českém kontextu zůstává 1906 zajímavou kapitolou: Moravská města si odnesla vzpomínky na velkou podívanou, na obrázky a vyprávění, která pak žila v místních kronikách a v lidové paměti. Praha tuto zkušenost bezprostředně nezískala — rozhodnutí úřadů oddělilo hlavní město od zážitku, který se stal součástí obecného kulturního diskurzu v regionech, kde show proběhla.
Jeho návštěva a aura legendy Divokého západu se později odrazila i v české kultuře. Buffalo Bill se stal námětem či alespoň symbolickou postavou v písních, divadelních hrách a filmech. Objevuje se například v trampské a country hudbě, kde jeho jméno evokuje svobodu a romantiku prérií. Některé písně odkazují přímo na jeho show v roce 1906 a na abnormalitu, kterou přinesla do českých měst. V českém filmu se jeho postava objevila například v komediálním westernu Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde slouží jako nadsázka a pocta dobovým kovbojským legendám, a v různých televizních pořadech pro děti i dospělé se motiv Buffalo Billa objevuje jako synonymum pro odvahu, jezdecké umění a střeleckou přesnost. Jeho mýtus tak přežil nejen v historických knihách, ale i v populární kultuře, která ho proměnila v součást českého obrazu Divokého západu.
