Článek
Slovo, které straší podnikatele už desítky let
Stačí vyslovit slovo švarcsystém a mnoho podnikatelů i živnostníků zpozorní. Jedni si vybaví vysoké pokuty, druzí nekonečné kontroly inspektorátu práce a další jen pokrčí rameny. Vždyť podle nich jde o běžnou obchodní spolupráci, kterou si obě strany dobrovolně zvolily.
Právě v tom spočívá celý problém. Hranice mezi legitimní spoluprací dvou podnikatelů a zastřeným pracovním poměrem totiž nikdy nebyla úplně jednoznačná. A právě tuto nejistotu má odstranit novela zákoníku práce, která zavádí pravidla pro takzvanou platformovou práci a současně zpřesňuje posuzování závislé práce.
Otázkou však zůstává, zda se tím švarcsystém skutečně omezí. Nebo zda se pouze změní pravidla hry.
Co vlastně švarcsystém znamená
Ve veřejné debatě se pojem švarcsystém používá téměř pokaždé, když někdo pracuje na IČO. Ve skutečnosti je ale situace mnohem složitější.
Samotná práce na živnostenský list není ničím nezákonným. Česká ekonomika stojí na statisících živnostníků, kteří podnikají zcela samostatně, nesou vlastní podnikatelské riziko, mají více klientů a sami rozhodují o tom, kdy, kde a jak budou pracovat.
Švarcsystém vzniká až tehdy, kdy člověk formálně vystupuje jako podnikatel, ale ve skutečnosti pracuje jako běžný zaměstnanec. Dochází do firmy každý den, řídí se pokyny nadřízeného, používá vybavení zaměstnavatele, nemůže práci přenechat nikomu jinému a ekonomicky je závislý na jediném odběrateli.
Právě podobné případy se stát snaží dlouhodobě postihovat.
Proč se pravidla mění
Evropský pracovní trh se za posledních deset let výrazně proměnil. Vedle klasických zaměstnání přibyly digitální platformy, kurýrní služby, rozvážkové aplikace nebo online služby, kde je mnohem složitější určit, zda člověk skutečně podniká, nebo fakticky vykonává zaměstnání.
Novela proto přináší přesnější kritéria, podle kterých budou úřady jednotlivé případy posuzovat. Cílem je větší právní jistota pro všechny zúčastněné.
Zároveň se mění přístup ke kontrolám. Odpovědnost za případné porušení pravidel se více přesouvá na firmy, které takovou spolupráci organizují, než na samotné pracovníky.
Podnikatelé vítají větší předvídatelnost
Řada zaměstnavatelů i daňových poradců změny vítá. Tvrdí, že dosavadní systém byl příliš neurčitý a často závisel na výkladu jednotlivých kontrolorů.
Podle nich se mohlo stát, že stejný model spolupráce jedna kontrola považovala za legální a jiná už nikoli. To vytvářelo nejistotu nejen pro firmy, ale i pro samotné živnostníky.
Pokud novela jasněji vymezí, kdy jde o podnikání a kdy už o zastřený pracovní poměr, může podle zastánců přinést více právní jistoty a méně zbytečných sporů.
Kritici mají opačné obavy
Právě zde se ale názory začínají rozcházet.
Někteří odborníci upozorňují, že přesnější pravidla mohou paradoxně usnadnit vytváření smluv, které budou formálně splňovat zákonné podmínky, přestože faktický vztah zůstane velmi podobný zaměstnání.
Jinými slovy, místo vymýcení švarcsystému může dojít k jeho sofistikovanější podobě. Firmy si podle kritiků jednoduše přizpůsobí smlouvy tak, aby prošly kontrolou, aniž by se reálný způsob práce výrazně změnil.
Podobné obavy zaznívají zejména od odborových organizací, které dlouhodobě upozorňují na zneužívání práce na IČO tam, kde by měl vzniknout klasický pracovní poměr.
Proč lidé na IČO často zůstávají dobrovolně
Ve veřejné debatě se někdy zapomíná na samotné živnostníky.
Ne každý, kdo pracuje na IČO, je k tomu nucen zaměstnavatelem. Naopak. Mnozí tento model sami preferují.
Vyhovuje jim větší volnost, možnost organizovat si pracovní dobu, spolupracovat s více klienty nebo optimalizovat své podnikání. Někteří si díky tomu vydělají více než při klasickém zaměstnání, jiní oceňují především nezávislost.
Právě proto část podnikatelské veřejnosti upozorňuje, že příliš přísná regulace by mohla poškodit i poctivé podnikatele, kteří se švarcsystémem nemají nic společného.
Kde leží hranice
Ani právníci nepovažují odpověď za jednoduchou.
Rozhodující totiž není název smlouvy ani to, že člověk vystavuje faktury. Podstatné je, jak spolupráce skutečně funguje.
Pokud pracovník rozhoduje samostatně, nese podnikatelské riziko, může odmítnout zakázku, organizuje si práci podle sebe a není ekonomicky závislý pouze na jednom subjektu, zpravidla půjde o legitimní podnikání.
Naopak každodenní docházka podle rozpisu směn, plnění pokynů nadřízeného a dlouhodobá závislost na jediném zadavateli mohou ukazovat na zastřený pracovní poměr bez ohledu na to, co stojí ve smlouvě.
Přinese novela konečně jasno?
Na tuto otázku dnes nikdo nedokáže odpovědět s jistotou.
Zastánci změn věří, že jasnější pravidla usnadní podnikání i kontrolní činnost státu. Kritici se obávají, že se pouze posune hranice toho, co bude ještě považováno za legální.
Jisté je pouze jedno. Český pracovní trh se mění rychleji než kdy dříve. Přibývá freelancerů, digitálních profesí i lidí, kteří nechtějí být ani klasickými zaměstnanci, ani tradičními podnikateli.
Nová legislativa proto nebude testem jen pro úřady, ale i pro samotnou praxi. Teprve v následujících letech ukážou kontroly, soudní rozhodnutí i zkušenosti firem, zda novela skutečně pomohla narovnat pracovní prostředí, nebo jen přepsala pravidla, podle nichž se bude švarcsystém posuzovat.
Zdroje a inspirace:
Platformová práce a novela zákoníku práce
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/platformova-prace-novela.A260702_143650_ekonomika_ven
Ministerstvo práce a sociálních věcí – Informace k novele zákoníku práce
https://www.mpsv.cz
BusinessInfo.cz – Proměna českého švarcsystému. Pokuty už nemají hrozit pracovníkům, jen firmám
https://www.businessinfo.cz/clanky/promena-ceskeho-svarcsystemu-pokuty-uz-nemaji-hrozit-pracovnikum-jen-firmam/
