Článek
Mozek v sítích – tragikomické drama
Sociální sítě už nejsou jen platformou pro sdílení. Změnily způsob, jakým myslíme, cítíme i reagujeme. Mozek reaguje na každý lajk i pozornost jako na dávku dopaminu – a čím víc ho dostáváme, tím méně si vystačíme sami. Něco jako závislost na drogách – „brain rot“ se stalo frází roku 2024 (www.nationalgeographic.cz). V tomhle zápase lidský mozek, vystavený digitální hyperstimulaci, zkrátka slábne.
Dopady na duševní zdraví: od dospělých k adolescentům
1. Vazba mezi sociálními sítěmi a depresí
Studie publikovaná v Journal of Affective Disorders Reports ukázala, že mladí dospělí, kteří tráví více než 300 minut denně na sociálních médiích, mají podstatně vyšší pravděpodobnost rozvoje deprese – zejména pokud jsou emočně labilní (např. vysoký neuroticismus) (Britské listy).
2. Mentální přetížení adolescentů
Český autor David Kolouch upozorňuje na fenomény jako sociální srovnávání a strach z „prošvihnutí“ (FOMO), které vedou k úzkosti, stresu, a v krajních případech i sebepoškozování nebo poruchám příjmu potravy (CSpediatrie). Přitom se ukazuje, že ačkoliv sociální sítě mohou poskytovat pocit sounáležitosti (tzv. sociální kapitál), potenciální rizika – zvlášť u citlivých jedinců – jasně převyšují (CSpediatrie, Mojra Blog).
3. Návykovost a dopaminové vyčerpání
National Geographic shrnuje, jak odvykání od sociálních sítí může být podobné odvykání od drog. Nekonečné scrollování rozbíjí dopaminovou rovnováhu, a mozek poté potřebuje stále víc stimulu, aby fungoval „normálně“. I krátké přestávky výrazně zlepšují sebevědomí, spánek a psychické vyrovnání (www.nationalgeographic.cz).
Děti: evoluce vs. neurologie
Ze širokého hlediska evoluce je možné, že dnešní děti, „digiděti“, se ocitají v prostředí, na které nebyly geneticky připravené – ale zároveň se adaptují. Mozek se vyvíjí a reaguje na své okolí, takže budoucí generace si osvojí různé formy kognitivních mechanismů, jen zatím těžko určit výsledek.
Neurologicky však tento vývoj není bez následků. Dresp-Langley ve své přehledové práci upozorňuje, že dlouhodobý pobyt v digitálním prostředí vedl ke změnám v dopaminových a serotoninových drahách už u malých dětí (0–2 roky), napodobujících účinky závislosti a nutící mozek adaptovat se jinak než dřív (arXiv).
Evoluce v akci nebo experiment bez etikety?
Mozek je plastický. Děti, které vyrůstají s tablety v ruce, se učí vnímat svět jinak. Je možné, že jedinci, kteří se narodí už v tomto digitálním paradigmatu, budou mít odlišné neurobiologické mechanismy – možná lepší odolnost na jednovrstvé stimuly. Ale možná taky méně schopnosti filtrovat informační překrm a bezpečně se odpojit.
Čas ukáže, jakým směrem se tento „digitální vývoj“ vyvine. Bude to adaptace? Nebo degenerace?
Výzvy k řešení a zamyšlení
- Digitální detox: I krátké přestávky přinášejí velké psychické benefity
- Vyvážené využívání: Nejde o absolutní zákaz, ale o hranice. Zaměřeno třeba na kvalitu, ne kvantitu – i české výzkumy ukazují, že mírné snížení času využívání má pozitivní dopad na duševní pohodu, ale ne úplné odříznutí
- Intervence a vzdělávání: Projekt jako „ich bin alles“, využívající Instagram ke zvýšení gramotnosti o duševním zdraví, ukazuje, jak mohou sítě pomoci – pokud je využijeme vědecky a zodpovědně
Závěr
Digitální prostředí nás transformuje. Mozek se mění v reakcích na lajky a nekonečné notifikace. Deprese, úzkost, neurologické změny – to je realita současnosti. A další generace? Nezanecháme jim jen trojrozměrný svět, ale možná i trojrozměrně pozměněné mozky. Evoluční výhoda nebo novodobá zkouška? Zbývá sledovat, jak se přizpůsobí. Výsledek této evoluce je zatím velkým otazníkem.
A jaký je váš názor?
