Článek
Člověk si neuvědomuje, jsa pohlcen svými problémy, rozhořčením, všemi taženími a bezprávím uondán k zemdlení, že zloba je přítomna i ve chvílích, kdy k ní není vůbec žádné oprávnění. Ve chvíli, kdy je vše v pořádku a je, jak být má (je-li snad taková doba, poznala-li ji tato země?). Ne, to si člověk nepřipouští – dokonce ani král ne –, dokud není nucen ustat v bojích a složit zbraně, dokud se střízlivě nerozhlédne okolo.
Zloba je přítomná stále, jen její velikost a cíle se mění.
