Muži a jejich malá ega

Muži a jejich malá ega

(Článek, co se nenarodil dřív, než se narodil. Takže se omlouvám, že ho nevydávám „těsně před volnem nebo prázdninami“.)

Už se těším, jak mě za tohle zase někdo nebude mít rád. :)

List toho, co osoba ženského pohlaví musí/nesmí, aby ve společnosti uspěla (ano, bohužel ve „společnosti“):

Nesmí:

· být komplikovaná

· být komplexní

· být netrpělivá (…)

· být úspěšnější než muž

· být úspěšná

· být příliš cokoliv – milá, chytrá, inteligentní, talentovaná, krásná společenská…

· mít vlastní názor

· hádat se

· vyvádět, hysterčit, řešit

· předvídat a předjímat nahlas

· oblékat se vyzývavě – pro neprovokativní způsob života striktně doporučeno nosit tradiční hábity inspirovány muslimskými zeměmi

· … (z důvodu stručnosti kontexty nedoplněny, seznam není vyčerpávající)

Může/smí/musí/velmi se doporučuje:

· vařit

· péct

· prát

· žehlit

· uklízet

· není na škodu umět rodit děti

· reprezentovat

· poslouchat (jako že povel aport-donesu klacek-a to tak, že jako docela rychle, bez ohledu na to, co jsem zrovna dělala, a že se beze mě to, co jsem dělala, neobejde-byť se zrovna jedná o společnou večeři-a to do té míry, že když od toho odejdu, ztratím kontinuitu, pokazím si to, přestane to fungovat, něco to zničí, nedá se to pauznout, nikoho nezajímá moje momentální myšlenkové flow, které se obvykle na povel nevrací-prostě povel je povel)

· cokoliv se po mně chce, jsem/budu milá

· nadšení z čehokoliv, co po mně chce druhá/třetí strana

· projevené nadšení z toho, že to po mně druhá/třetí strana chce

· bez ohledu na to, jak pro mě individuálně bylo důležité to, co mi druhá/třetí strana přerušila, horečné jásání nad tím, že po mně je druhá/třetí strana něco chtěla

· být vždy po ruce, kdykoliv kdekoliv jakkoliv, být vždy dostupná

· být vždy ochotná

· uznat mužskou superioritu v myšlení a přemýšlení

· obdivovat mužskou logiku, a to kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek, bez ohledu na to, že ho jeho slavná logika táhne úplně špatným směrem, k naprosto nesmyslným logickým vývodům, které jsou v konečném důsledku nefunkční až škodlivé

· neprojevovat se (proboha, hlavně se nikdo neprojevujte)

· když už se projevím, musí to být v souladu s tím, co si mužská logika předem myslela

· být předvídavá, ale nedávat to na odiv

· pokud se na základě vrtochu mužská logika v daný moment změní oproti pečlivě vypočítanému očekávání, protože jí konečně došlo něco, co žena konzistentně netvrdila už asi tak pět let, a kolečka konečně zapadla na správné místo, nedávat znát, proboha, že to žena věděla dřív než muž (to je největší prohřešek, když to potom chlapovi začnete mlátit o hlavu!)

· přisuzovat zásluhy muži – ano, veškeré

· být za všech okolností vyklidněná, právo vytočit se má pouze muž

· pokud se už vytočíte, musí se jednat o takový druh vytočení, který muž zvládne vyřešit – v momentě, kdy přednesete muži problém, který nemá ani šanci vyřešit, stává se nepříčetným, depresivním, nebo má tendenci zdrhnout

· usměrňujte své vyvádění takovým způsobem, aby to pro muže bylo pojmutelné (srozumitelné (hodně to zjednodušte, úroveň vysvětlování 5 let mínus)), a pokud možno rychle a snadno vyřešitelné, odměnou vám pak bude spokojená příšera, která konečně nabude pocit uspokojení z úspěšného vyřešení primitivního případu

· …

…

Ono nejde ani tak o to, že by to některé z nás nechtěly dělat. Ale ať si protistrana představí mít narýsovaný tenhle model života a žít ho, když má docela jasnou a úplně jinou představu o životě. A být v tomto modelu nucen žít? Na základě toho, v jakém pohlaví se narodil? Aby zvýšil šance na to být uloven? A vytvořit tak přijatelné prokreační prostředí?

…

Některé s některými se o tom začnou hádat, někdo se stáhne do sebe, vytvoří si geniální prostředí pro vznik různých zažívacích obtíží. Někdo nad tím nevěřícně kroutí hlavou. Teď je otázka, které strany přívržencem vlastně tato hlavou kroutící osoba je. Některým to nevadí, jiným vyhovuje, někteří se poddají. Někteří nonšalantně nanesou, že by stačilo se některé věci naučit (a pak je vykonávat, samozřejmě), a aby ženy slevily ze svých nároků. Že je v „dnešní době“ spousta holek k ničemu, a proto se tak hlasitě ozývají – protože nic neumí a nemají žádnou hodnotu, ani hodnotu služky. (Jenom proto, že odmítají vařit, prát, žehlit a uklízet… nebudu tento vývod palogiky ani komentovat.)

Lidi, kteří tvrdí, že by holka měla slevit ze svých nároků (a klást větší na sebe), nikdy takovým způsobem ze svých nároků neslevili. Proto se jim radí dobře. Proto na tom trvají. Proto to doporučují. Proto se snaží být strašně nápomocní svými nevyžádanými radami.

Všichni jsme vlastně v rámci toho, abychom vypadali dobře, schopní udělat cokoliv pro kohokoliv, za předpokladu, že a) to pro nás nese benefity, a b) že nás to nestojí naše vlastní „já“ – talenty, zájmy a záliby, volný čas, dobrou náladu, ideálně (ale i z udržení té občas slevíme), a že nemusíme absolutně překopat vlastní život. Bez čehož ale žádané nejde. A pokud někdy ztratíme to, co jsme dobře uměli, ve jménu toho, že se teda budeme k sobě chovat hezky, vlastně jste po nás chtěli, abychom to nebyli my, a vlastně nás taky chcete měnit, takže netvrďte, že to tak není, když to tak je. Anebo z čeho podle vás sestává „zůstat sebou samým“?

V porovnání se ženou, z čeho všeho musí slevit muž, když se například zakládá taková rodina? A pokud mi někdo neposkytne dobrou odpověď, nezlobte se na mě, ale…

…

Z nějakého prazvláštního důvodu mám takový pocit, že bych tenhle článek měla vydat těsně před nějakými prázdninami nebo volnem. Někdo tuší, proč asi?

P.S. Pokud se vám zdá, že jsou některé věci v horní a dolní části seznamu v přímém rozporu, je 98% pravděpodobnost, že se identifikujete jako osoba ženského pohlaví.

P.P.S. Tak nějak jsem tento text dopsala a cítím potřebu prohlásit, že se k ničemu nehlásím a nijak se neidentifikuji. Vždycky mi potřeba vyšší specializované kategorizace tak nějak unikala. Usuzuji, že jsem na ni příliš jednoduchá. Takže tak.