Článek
Silnice máme rozrýpané nevím jak dlouho. V úsecích, které to ani nepotřebují, hlavně proto, že na to máme dotace. Výborně. Perfektní. Bravo! Může mi někdo, prosím, vysvětlit, proč rozrýpáváme silnici, pseudo ji „opravíme“, a potom se dva roky nic neděje, aby se na daném úseku z ničeho nic objevily čtyři – ano, prosím, čtyři autobusové zastávky. A abychom si rozuměli – není na ně absolutně místo.
Jde o dva roky rozrýpanou silnici, na které se sotva vmáčkly před tou pseudo opravou osobní automobily z obou stran, a u které člověk čeká, když se z ní konečně stane jednosměrka. Místa je kolem habaděj, kdybys zúžili chodníky a délku parkovacích míst po celém obvodu, mohli jsme mít normální rozměry silnice. Ale to ne. Anebo kdyby tu „trasu pro autobus“ vyvedli někde kolem garáží a baráků. To taky samozřejmě ne, i když je tam na to spousta místa – hned vedle. Na jednom místě je silnice kvůli školce dokonce zúžená. A stav po opravě ptáte se? Osobní automobily už nejedou tak natěsno, a jeden pruh nemusí kvůli druhému zastavit, aby se pustili – no, většinou ne. Silnice je jakžtakž rovná. Pokud je jedno auto větší, stejně je pořád problém na té silnici projet. Zúžení u školky zůstalo.
To je celé!
Ó, ne, pardon! Přibyl tam napevno namontovaný radar rychlosti.
TO je celá ta slavná oprava. To a plus samozřejmě přibyl parkovací automat, který tam 40 let nebyl potřeba.
Lidi tam bydlí v panelácích, auta nemají kam dát. Vedle je koupaliště a sportovní centrum. Nezlobte se na mě, ale tohle není normální.
A město, místo aby si dávalo pozor na úsek, kde úchylové rádi znásilňují holčičky, namontují v dané oblasti automat a radar rychlosti.
Že neuhádnu, kde se najednou z ničeho nic začnou pohybovat policajti, aby mohli vybírat pokuty? Určitě to nebude na tom místě, na kterém měli před pár lety být, aby někomu doopravdy pomohli.
Nevím, který idiot vymyslel, že se na úzké, rychlostně omezené, a nevyhovující silnici, kde je úplně zbytečně zúžení, načmárají 4 autobusové zastávky. Neměli úsek aspoň patřičně upravit, když už věděli, že tam ty autobusové zastávky v dohledné době plánují?!
Nikoho se neptali!
Jiný příklad.
Opravili nějaké „parkoviště“ v městské části. Plán existoval asi 10 nebo 20 let. To parkoviště zmenšili a udělali ho naprosto neprovozuschopné. Pro potřeby dnešního provozu je to absolutně nedostačující podoba a velikost parkoviště. Ale je opravené.
Za dotace. Dle plánu.
Nikoho se neptali.
Já chápu, že jsou ve městě parkovací automaty na místech, kde nejsou obytné části, a lidi tam nebydlí a nežijí, nebo tam žije jen hrstka majetných obyvatel – a.k.a. centrum města – ale který kretén vymyslel, že se v místech, kde jsou baráky, není to centrum, neparkuje se tam za účelem vyřizování v centru, na místech, kde odjakživa stávala auta u baráku, silnice je dostatečně široká, nikdo nikomu ani nepřekáží, a stání na daném místě nikoho ani neomezuje, nezdržuje ani nikomu nezabraňuje ve vyřizování pochůzek, začnou platit parkovací místa?
Který nenažraný kretén?!
A my musíme předstírat nadšení.
V oblasti, kde senioři trpělivě čekali a žádali o zastávku desítky let, rozumějme zhruba 60 let, silnice je dostatečně široká, nic nikomu nikdy v cestě nestálo, se autobusové zastávky neobjeví! Ale ne, pardon, objeví se – až my, kteří jsme na to čekali, prosili o to, a kteří jsme byli za ty „otravné, dotěrné, problematické“, umřeme, přesně tehdy se tam ty nové zastávky načmárají. A proč, ptáte se? No aby si někdo nahrabal kapsu! Protože někoho konečněosvítilo, že by z toho mohla být další cinkačka! Hurá!
To člověk nepochopí. Desítky let s tím nedělají ultra nic. A potom se nikoho nezeptají, mají desítky let starý plán, podle kterého se to musí udělat, protože na to byly dotace, protože takhle je to fixní, zkurví (myšleno zakřiví) tím provozuschopnost města, a my se musíme ještě tvářit, že jsme nadšením bez sebe, koho máme na městě a co dělá za rozhodnutí!
Rozprodali nám celé město, jenom proto, aby se nějaký nenažraný XYZ ukojil nad tím, jak perfektní rozhodnutí nedělá. No nedělá. Ale to je tak se vším.
A ti lidi se odtamtud nedají vyštípat. Ať ti lidi mají po městě lidi, kteří nedopustí, aby jiní lidi než jejich lidi, obhospodařovali pracovní místa v rámci daného města. Není to systém k zulíbání? Ale bordel na kolečkách!
Přivoďte si mrtvici a neustále se vztekejte nebo buďte lhostejní a nechte s sebou vláčet, volte nebo ne, jak je vám libo, výsledek bude stejný, dokud se toho kormidla nechopíte vy, a nestanete se nenažraným prasetem, který rozhoduje. O lidech.
Heslo zní: v jejich zájmu, praxe vypadá: ve svém zájmu.
Nikdo nikoho nezajímá.
Paráda.
Jak blaze se tady dnes žije!
A nikdo s tím nic neudělá, sebevíc by šel volit.
Máte na výběr, vypadá to na oko, ale skutečnost? Váš výběr je ten, který vám vybereme my. To je ten výběr, který máme, z kterého vybíráme.
Máme nesvobodu s výběrem, ne svobodu.
A všechno, co se dělo v minulosti, se děje teď, jenom je to víc tutlané – – soft forma se tomu říká.
Jak si pak učitelé na základní a střední škole dovolují kňouravým tónem mluvit o vylidňování měst? To není o tom, že mladí a perspektivní se ženou do Prahy, to je o tom, že jejich vlastní město je vyštípe do Prahy, protože nikde jinde zaměstnání neseženou! Protože jejich kliky si tam už obsadily svoje kliky! Já vám dám, vylidňování měst! Kdybyste vy neměli konexe, tak vás nikdo v těch školách ani nezaměstná, a nebo pokud vás zaměstná, tak jen dokud si tam nenajde a nedosadí nějakého jiného svého kamaráda.
A nebo jak lížete boty řediteli vy?
Nutí vás chodit k volbám, a tak jdete? Nutí vás volit určitou stranu, a tak volíte? Hm, paráda.
Zvláště v tom kontextu, že je jinak byste si to místo neudrželi, že?
A je opravdu směšné a naivní myslet si, že se obhájíte tím, že jste se tam dostali regulérně” jen proto, že jste šli přes výběrové řízení – no ano, ale to moc nevypovídá o tom, kdo koho z vaší rodiny zná nebo nezná, byl s ním kamarád, něco mu dluží, a proč se vlastně všichni tak strašně přáličkujete. Jasně, že vás nikdo nevzal jenom proto, že se na vás podíval a viděl váš pracovní potenciál a budoucí úspěchy. Ale když vaše matka pracovala desítky let na městě, a kdo ví, jak se tam ta dostala, těžko se věří tomu, že vaše jediné kvality, na základě kterých bylo rozhodnuto o vašem konečném přijetí, jsou ty, že jste prošli výběrovým řízení. Kde kdo „prošel výběrovým řízením“ téměř nakonec – a to jsou ty milimetry, které rozhodují o finálním přijetí.
Zajímalo by mě, čistě platonicko-metafyzicky, jestli se někdy tenhle přístup nahrabat si co nejvíc a potom zmizet, někdy změní.
