Hlavní obsah
Lidé a společnost

Autobus chlapci nezastavil, když dorazil další, už na zastávce nebyl. Domů se nikdy nevrátil

Foto: wal_172619 / Pixabay

Ilustrační foto

Může být pro rodiče větší noční můra, než že se jeho dítě nevrátí večer domů? Přesně to prožili rodiče tehdy třináctiletého Daniela Morcomba, který se ten den vydal do města, aby se nechal ostříhat a nakoupil vánoční dárky pro své blízké.

Článek

Daniel James Morcombe byl chlapec z australského Queenslandu, který se v prosinci 2003, krátce před jeho čtrnáctými narozeninami, vydal do blízkého města, kde se měl v úmyslu nechat ostříhat a nakoupit vánoční dárky pro své blízké. Došel proto na nejbližší autobusovou zastávku, z které odjel již mnohokrát předtím, a čekal. První autobus kolem něho bohužel projel bez zastavení a jen kousek za místem, kde Daniel stál, zastavil kvůli poruše. Krátce nato přijížděla náhrada, ale ani tento autobus nezastavil, protože už měl zpoždění a zastávka byla jen na znamení. Řidič ale fakt, že právě minul zastávku s čekajícím chlapcem a mužem nahlásil na dispečinku, a tak za pár minut na této zastávce zabrzdil další autobus, ale v tu chvíli už na ní Daniel v červeném tričku ani muž nestáli.

Rozjelo se rozsáhlé pátrání, které bylo velmi dlouho bezvýsledné. Ze dnů byly týdny, z týdnů měsíce a nakonec roky. Danielovo zmizení se stalo jedním z nejsledovanějších případů v historii zločinu v Queenslandu. Od samého počátku s případem pomáhali i rodiče samotného Daniela - Denise a Bruce Morcombovy, a byli to právě oni, kteří pomohli policii nakonec příběh vyřešit. Protože ale na samém počátku byly vyhlášeny vysoké odměny za Danielovo nalezení ($250 000 od vlády a $750 000 ze soukromé sbírky), hrnuly se nápovědy a „zaručené“ zprávy ze všech stran. Jen během několika dnů se objevilo přes 300 tipů. A rodiče i policie se snažili prověřit naprosto každou z nich, takže se Bruce Morcombe musel potkat i s lidmi z podsvětí, kteří tvrdili, že vědí víc.

Danielovým rodičům vůbec patří obrovský dík, protože během těch zoufalých let, kdy rodina Morcombova netušila, co se s Danielem stalo a kdo ho unesl, se rozhodně neutápěla ve smutku. Založili charitativní společnost, která dodnes pomáhá mladým studentům s osvětou, jak se proti podobným napadením bránit. Zasloužili se i za změnu zákona, kdy naprosto každému dítěti, čekající na zastávce, musí autobus zastavit a poskytnout mu jízdu, ať už může zaplatit či ne.

Asi nikdo z nás si nedovede úplně představit, co Danielova rodina prožívala. Jak se mohli rodiče smířit s tím, že netuší, co se jejich chlapci stalo? Jak se mohla máma, která věděla o strachu svého syna, smířit s tím, že si musel prožít něco skutečně příšerného? Jak se jeho starší bratr Dean a jeho dvojče Brad vyrovnali se ztrátou, která zatřásla s většinou Austrálie? Jak například slavil Brad své narozeniny, které do té doby slavily s Danielem společně?

Trvalo celých osm let, než rodina dostala odpověď na své otázky. K vyřešení případu bezesporu pomohly informace, které policie získala od několika zločinců, jenž tvrdili, že vědí, kdo Daniela zabil. Po dalším velkém vyšetřování, které trvalo 2 roky, byl v roce 2011 vzat do vazby a obviněn z vraždy, únosu, zneužití dítěte do 16 let (+ další přestupky) Peter Cowan. Příšerné je vědět, že tento muž měl už ve svém rejstříku dvě dřívější obvinění ze sexuálního obtěžování.

Dokonce byl již v roce 2006 na Danielův případ dotazován a přiznal policii, že když si jel koupit marihuanu od prodejce drog, cestoval v den zmizení podél Kiel Mountain Road, na které Daniel tenkrát stál. Přiznal také, že chlapci nabídl odvoz. Ale tím jeho vyšetřování v té době skončilo. Když se v roce 2011 nalezly v místě, které měla policie již vytipové, dvě boty a tři lidské kosti, velmi rychle se začalo policii skládat vše dohromady a postupně získala tak potřebné důkazy. Výsledky DNA a další stopy vedly znovu k Peteru Cowanovi. Jak se později ukázalo, muž zahlédl Daniela z auta ve chvíli, kdy projížděl kolem zastávky, zastavil na blízkém parkovišti a stoupl si kousek za Daniela. Pro chlapce bylo fatální smůlou, když v té chvíli projíždějící autobus nezastavil. Netušil, že další dorazí v rozpětí tří minut, a tak kývl na odvoz muže, jenž k němu v tu chvíli přistoupil a celou situaci zneužil. Poté, co Daniel nasedl do auta, nevezl ho Cowan směrem k nákupnímu centru, jak slíbil, ale 30 minut na jih, na odlehlou farmu. Nikdo si ani nechce představovat hrůzu, kterou chlapec v tu chvíli prožíval, když ho muž vezl po prašné cestě, která k farmě vedla. Co se tam přesně dělo nebude vědět nikdo, ale podle vyšetřování byl Daniel zneužit a uškrcen velmi krátce po příjezdu.

7. prosince 2012, tedy 9 let po únosu, se tak rodina měla možnost oficiálně rozloučit na pohřbu svého syna. A začátkem roku 2014 konečně mohli vydechnout, když byl jeho vrah Peter Cowan odsouzen na 20 let s možností podmíněného propuštění. A přestože se proti tomuto rozsudku odvolal, soud naštěstí jeho žádost zamítl.

Od roku 2005 se červené tričko, které měl Daniel toho osudného dne na sobě, stalo symbolem povědomí o bezpečnosti dětí. Každý rok se tisíce lidí v Austrálii obléká v červené barvě na každoroční národní den akce pro bezpečnost dětí. Koná se vždy poslední pátek v říjnu, nazývá se Den pro Daniela a tento rok proběhne již po dvacáté.

Zdroje:

https://danielmorcombe.com.au

https://www.youtube.com/watch?v=O3r41VR84y8

https://en.wikipedia.org/wiki/Murder_of_Daniel_Morcombe

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz