Hlavní obsah

Jeden z největších příběhů britské popmusic ještě zdaleka neskončil

Foto: Jason Hetherington - oficiální foto k novému albu Dreamers

Take That právě vydalo své 10. albu

Zažili hvězdnou slávu, dramatický rozpad i velký návrat. Dnes pokračují ve třech a právě vydávají své desáté album Dreamers. Jeho první ochutnávkou se stala skladba You’re A Superstar. Jak zní současní Take That a jaká cesta je dovedla až sem?

Článek

V 90. letech se pět kluků z Manchesteru stalo jednou z největších hudebních senzací své doby. Skupina Take That sice zpočátku navazovala na úspěch amerických New Kids on the Block, ale díky vlastní tvorbě, propracovaným choreografiím a nezaměnitelnému charismatu si velmi rychle vybudovala vlastní místo na hudební scéně. A přinejmenším v Evropě své americké předchůdce popularitou předčila.

Gary Barlow, Robbie Williams, Mark Owen, Howard Donald a Jason Orange si během několika let užívali takovou vlnu slávy, o jaké se většině lidí v showbusinessu může jen zdát. Představit si tak můžete davy fanynek čekajících před hotely, vyprodané koncertní haly a stadiony, vystoupení v nejrůznějších koutech světa. Ale vedle toho také únavu z náročných turné, neustálé přesuny, téměř žádné soukromí a samozřejmě i vliv rychle získané slávy.

To všechno postupně přinášelo problémy i uvnitř samotné pětice. Přidala se soutěživost, rozdílné ambice a nespokojenost některých členů.

Stejně jako v manželství nebývá za rozpad vztahu odpovědný pouze jeden člověk, ani tady nelze soudit jednostranně. Gary Barlow, hlavní zpěvák a autor většiny největších hitů skupiny, si držel svou pozici. A jen těžko ho za to vinit. Robbie Williams byl zase benjamínkem skupiny, mnohdy se podle toho také choval, ale zároveň byl neuvěřitelným bavičem, kterého publikum zbožňovalo. Jenže měl vlastní ambice a chtěl dostat větší prostor.

A znáte to, dva kohouti na jednom smetišti…

Napětí postupně narůstalo a v létě roku 1995 vyvrcholilo Robbieho odchodem. Okolnosti byly samozřejmě mnohem složitější, než aby se daly shrnout do několika vět. Každá strana měla svůj pohled na věc a s odstupem let se k tehdejším událostem jednotliví členové opakovaně vraceli. Výsledek byl ale jasný. Robbie za sebou zavřel dveře Take That a vydal se vlastní cestou.

Fanoušci byli v šoku. Zbývající kvartet je však ujišťoval, že odchod Williamse neznamená konec skupiny. Dokončil dokonce plánované turné. Jenže v únoru 1996 přišla zpráva, které se všichni obávali. Take That oznámili rozpad.

Co následovalo, se dá bez velké nadsázky přirovnat k národnímu smutku. Zoufalství, slzy, hysterické reakce fanoušků a dokonce speciální telefonické linky, na které se mohli obracet ti, kteří se s koncem skupiny nedokázali vyrovnat.

Každý z členů se poté vydal vlastní cestou. Gary Barlow i Mark Owen zaznamenali sólové úspěchy, ale dlouhodobě se jim nepodařilo navázat na popularitu, kterou zažívali jako členové Take That. Zatímco jejich kariéry postupně ztrácely na síle, Robbie Williams se naopak vypracoval v jednu z největších britských sólových hvězd.

Nebudu tady popisovat jednotlivé příběhy, protože každý z nich by vydal na samostatnou knihu. Mimochodem, Gary Barlow ve svých autobiografiích toto období velmi otevřeně popisuje a jeho schopnost sebereflexe je podle mě skutečně obdivuhodná. Pokud vás historie skupiny zajímá, existuje celá řada dokumentů a rozhovorů, v nichž se členové vracejí nejen k období největší slávy, ale také k tomu, co následovalo po jejím konci.

Přesuňme se ale o deset let dál.

V roce 2005 se čtyři bývalí členové znovu setkali při natáčení dokumentu o historii skupiny. A právě toto setkání odstartovalo něco, co tehdy pravděpodobně nikdo z nich nečekal.

Take That se rozhodli vrátit na koncertní pódia.

Zpočátku mělo jít jen o několik nostalgických koncertů. Jenže vstupenky mizely neuvěřitelnou rychlostí a organizátoři museli přidávat další a další termíny. Dokonce se plánovaly koncerty na novém stadionu Wembley, které se nakonec kvůli zpoždění jeho otevření přesunuly do Milton Keynes.

Bylo jasné, že Take That rozhodně nepatří minulosti.

A co bylo možná ještě zajímavější, nešlo už o klasický boyband. Čtyři dospělí muži dokázali svou hudbu i vystoupení přizpůsobit tomu, kým se mezitím stali. Jejich návrat navíc nezůstal jen u starých hitů. Přišly nové písně, nové album a další úspěchy.

V roce 2009 následovalo velkolepé turné The Circus Live, které patřilo k nejambicióznějším koncertním projektům své doby. Obrovská scéna, akrobaté, tanečníci, propracovaná choreografie a samozřejmě hudba. Take That ukázali, že dokážou nabídnout mnohem víc než jen nostalgické vzpomínání na devadesátá léta.

A potom přišlo něco, v co už mnozí fanoušci ani nedoufali.

Robbie Williams se vrátil.

V roce 2010 se původní pětice znovu spojila při práci na albu Progress a o rok později vyrazila na společné turné Progress Live.

K tomuto návratu bych mohla napsat samostatný článek. Byly v něm roky vzájemných výčitek, nevyřčených emocí, omluv, ale také pochybností, zda vůbec dokážou znovu fungovat jako skupina.

Nakonec to dokázali. A jak!

Turné Progress Live překonávalo rekordy v prodeji vstupenek. Jen na londýnském Wembley odehráli osm koncertů a připomněli světu, proč byli kdysi jednou z největších popových skupin.

Původní pětice ale pohromadě nezůstala. Robbie se vrátil ke své sólové kariéře a v roce 2014 skupinu opustil také Jason Orange.

Take That tak zůstali ve třech.

Gary Barlow, Mark Owen a Howard Donald.

A právě v této sestavě pokračují dodnes. Vydávají nová alba, koncertují a dokazují, že jejich příběh rozhodně neskončil odchodem dvou členů.

Dnes nebudu vyjmenovávat všechno, co tato trojice za poslední roky dokázala. Chtěla bych se totiž věnovat především tomu, co si pro nás Take That připravili na závěr letošního roku.

20. listopadu 2026 vychází jejich desáté studiové album s názvem Dreamers.

Foto: Jason Hetherington - oficiální fotografie pro nové album Dreamers

Take That 2026

Take That nás na něj začali připravovat už několik měsíců předem. Postupně představili pět nových skladeb, z nichž každá ukazuje trochu jinou tvář současné skupiny.

YOU’RE A SUPERSTAR 

První ochutnávkou se stala energická, rytmická skladba s výrazným refrénem a charakteristickými vokálními harmoniemi. Take That tak ukázali, že ani po více než třiceti letech na hudební scéně neztrácejí chuť hledat nové hudební cesty.

SWEET JULY 

Druhá novinka přinesla lehkou, smyslnou letní atmosféru. Píseň o přitažlivosti a okamžicích, kdy se člověk nechává unést emocemi, ukazuje hravější stránku současných Take That.

FEEL MY LOVE 

Pro mě osobně jedna z nejzajímavějších nových skladeb. Take That v ní spojili síly s Michaelem Patrickem Kellym, někdejším členem slavné Kelly Family. Výsledkem je melodická píseň, ve které se potkávají dva výrazné hudební světy.

DREAMERS 

Titulní skladba nového alba připomíná, že sny nemusí patřit jen mládí. A že i po desetiletích úspěchů, zklamání a životních změn má smysl hledat nové cíle.

HIGHER 

Zatím poslední zveřejněná novinka přináší výrazný rytmus, nakažlivou energii a optimistickou atmosféru. Společně s Feel My Love patří k mým favoritům z připravovaného alba. Připomíná, že Take That stále dokážou natočit píseň, při které je těžké zůstat sedět.

Jestli nám Take That během své kariéry něco dokázali, pak to, že ani konec jedné kapitoly nemusí znamenat konec celého příběhu. A já jsem opravdu zvědavá, co nám přinese ta další. Zatím nám představili pět nových skladeb a já se už těším, čím nás překvapí zbytek alba Dreamers.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz