Článek
Během deseti let nejdříve pohřbíš čtyři děti, aby tě odsoudili jako mnohonásobnou vražedkyni. Všichni na tebe ukazují prstem a označují tě za zrůdu. Přejí ti to nejhorší, přitom ty jsi ta, která přišla o své děti. Po 20 letech tě omilostní, když zjistí, že za smrtí dětí může být genetická mutace. Ano, na vině jsou tvé geny. To fakt nechceš zažít, ani v tom nejhorším snu!
Odsouzena bez přímých důkazů
Australanka Kathleen Megan Folbiggová byla v roce 2003 shledána soudem vinnou za vraždu tří svých dětí a zabití čtvrtého. Podle obžaloby měla své děti ve věku od 19 dnů do 19 měsíců udusit. Byla odsouzena bez přímých důkazů a vinu stále odmítala. Její vraždy potvrdilo i přezkoumání verdiktu v roce 2019. Až další vyšetřování odhalilo specifickou genetickou mutaci dětí, které může způsobit náhlou smrt.
Mateřské deníky, které popisují smrt 4 dětí
Jako matka, která postupně přišla o své děti, si Folbiggová vedla deníky. Právě ty byly využity jako důkaz proti ní. Obžaloba také poukazovala na nepravděpodobnost toho, aby jedné matce přirozenou smrtí umřely hned čtyři děti.
Všechny děti Folbiggové zemřely ve spánku. První smrt, smrt Caleba, byla zpočátku připisována syndromu náhlého úmrtí kojenců. O následné smrti jeho bratra Patricka nebylo nikdy rozhodnuto, ačkoli měl Patrick podle BBC v měsících před smrtí zažít záchvaty poukazující na to, že je něco špatně.
Když pak později zemřela téže matce i dcera Sarah a následně i Laura, začalo se spekulovat o tom, že všechny své děti zavraždila. Skončilo to rozvodem, soudem a odsouzením na 25 let. Jenže všechno může být i jinak.
‘Science was heard’: Kathleen Folbigg, who was convicted of killing her children, is pardoned after inquiry https://t.co/yTayMTRqqT
— nature (@Nature) June 6, 2023
Nové vyšetřování
Nové vyšetřování, které vycházelo z poznatků imunologů, odhalilo u dnes 55leté ženy vzácné geny. Profesorka Carola Vinuesaová, která vedla tým výzkumníků z Australské národní univerzity, dle serveru LiveScience uvedla, že neobvyklá genetická sekvence byla jasně patrná z DNA Folbiggové, ještě dříve než byly otestovány vzorky dětí.
Vědci pak u DNA holčiček objevili extrémně vzácnou a dříve neznámou mutaci genu CALM2, klíčového pro transport vápníku přes tkáně, která může způsobit náhlou zástavu srdce. U chlapců našli mutaci genu BSN, potřebného k vybudování funkčních mozkových buněk, což je spojováno s časným nástupem a smrtelnou formou epilepsie.
Nepravděpodobná, děsivá skutečnost
Protože otec dětí nebyl ochotný poskytnout svou DNA, vědci pouze spekulují, že děti zdědily smrtelné geny nejenom po matce, ale i po otci. To by vysvětlilo i tak nepravděpodobné čtyřnásobné přirozené úmrtí dětí stejných rodičů.
Kvůli závažným pochybnostem daným i tím, že matka dle expertů mohla jen těžko zadusit své děti bez stopy násilného činu, byla Folbiggová omilostněna. Jak dle LiveScience podotkl generální prokurátor státu Nový Jižní Wales Michael Daley při jejím propuštění: Neznamená to ale, že byla Folbiggová zproštěna viny. O tom by případně musel rozhodnout odvolací soud.
„Australský Kajínek“ a vítězství vědy
Podobně jako český Kajínek i Folbiggová vzbudila nebývalý zájem veřejnosti. Na rozdíl od českého Kajínka však byla omilostněna na základě reálných důkazů, nešlo o rozhodnutí jednoho samozvaného soudce.
Její příběh se prostě nemůže nevrýt pod kůži a nevzbuzovat otázky. Na některé z nich také prostřednictvím australské televizní stanice 7NEWS Australia odpověděla přímo Folbiggová. V reportáži, která je dostupná i na YouTube, svoji milost označila jako vítězství vědy.
Zdroje: BBC, LiveScience, The Guardian, Nature.com, 7NEWS Australia
