Článek
Většina mých známých s příchodem léta plánuje dovolenou u moře. Blíží se červenec a Facebook už se plní fotkami opálených nohou na pláži, tyrkysovou vodou a koktejly s deštníčkem. Slyším je, jak s nadšením vyprávějí o all inclusive, horkém písku a nekonečném relaxu u bazénu. A já? Já se jen usměji a přikyvuji, zatímco v mé hlavě se rýsují úplně jiné obrazy. Obrazy vysokých hradních zdí porostlých břečťanem, tichých zámeckých zahrad, kde šeptá vítr staleté příběhy, a nekonečných lesních cest, po kterých se dá toulat hodiny, aniž byste potkali živou duši. Moře je krásné, to ano, ale pro mě je to prostě… moc. Moc lidí, moc horka, moc slané vody ve vlasech.
Jsem prostě ten typ, co si radši nazuje trekové boty než plavky, a za zvuk vln raději vymění ticho prastarých kamenných zdí. A věřte mi, v naší malebné české krajině je takových tichých a opomíjených skvostů víc než dost. Často si říkám, že lidé zapomínají na to, co máme přímo pod nosem. Všichni se ženou za exotikou, ale přitom u nás leží poklady, které dýchají historií a nabízejí zážitek, který s žádnou pláží nesrovnáte. Mám na mysli ty hrady a zámky, které nejsou na každé pohlednici, o kterých se nepíše v každém turistickém průvodci, a kde místo davů narazíte spíš na příjemný klid. Víte, ty, které jsou možná trochu z ruky, nebo prostě jen nejsou tak „naleštěné“ jako Karlštejn nebo Hluboká. A právě ty jsou často ty nejkouzelnější.
Jako třeba hrad Lipnice nad Sázavou. Většina lidí si ji spojuje spíš s Haškem a jeho Švejkem, ale ten hrad sám o sobě je nádherný a svým způsobem drsný. Žádné zbytečné kudrlinky, jen masivní zdi, co vyprávějí příběhy o dávných bitvách a šlechticích. Když tam stojíte na nádvoří a díváte se do okolní krajiny, cítíte tu tíhu historie. A co teprve, když se vydáte na podzemní prohlídku? To je teprve něco! Tma, vlhkost, a pocit, že se vracíte o staletí zpět. Okolní krajina kolem Sázavy je navíc ideální pro pěší túry, takže můžete spojit příjemné s užitečným – dávku historie a pořádnou porci čerstvého vzduchu. Není to žádný nóbl zámek, ale má své syrové kouzlo, které vás pohltí.
Nebo třeba zámek Nové Město nad Metují. To je takový malý architektonický šperk, který se schovává ve východních Čechách. Není obrovský, ale je nádherně opravený a má tu kouzelnou atmosféru, jako byste se ocitli v pohádce. Zámecká zahrada je sama o sobě umělecké dílo, s tou jejich dřevěnou krytou chodbou, která spojuje zámek s oranžerií, to je prostě krása. Můžete se tam hodiny procházet, sedět na lavičce a jen tak nasávat tu krásu a klid. A městečko samotné je taky roztomilé, s náměstíčkem, kde si dáte kávu a koláč a budete se cítit jako v jiném světě. Žádný stres, žádné davy. Jen klid a pohoda, a to je přesně to, co od dovolené čekám.
Pak je tu zámek Vizovice na Moravě. Místo, kde se prolíná baroko s rokokem, a kde je cítit, že tam žili lidé s láskou k umění a kráse. Jejich zámecká zahrada je obrovská, plná soch a fontán, a člověk tam může strávit celé odpoledne jen tak bloumáním. A nezapomeňte na zámecký lihovar, kde se vyrábí ta jejich slavná slivovice! Není to klasická plážová destinace, ale je to místo, kde si odpočinete duší i tělem, a ještě se něco zajímavého dozvíte. Navíc okolní Valašsko je ráj pro turisty – kopce, lesy, krásné výhledy. Můžete si tam udělat parádní výšlapy a pak si zaslouženě dopřát něco dobrého z místní kuchyně.
Když mluvím o opomíjených skvostech, nemůžu zapomenout na hrad Rábí v Pošumaví. Je to největší zřícenina hradu v Čechách a její monumentálnost vám vyrazí dech. Stojí tam jako němý svědek staletí historie, s těmi svými mohutnými věžemi a rozsáhlými hradbami. Když se tam procházíte, cítíte tu sílu a respekt k těm, kteří ho kdysi obývali. A Šumava je pak samozřejmě kapitola sama pro sebe, s nekonečnými možnostmi pro pěší turistiku a cyklistiku. Pořádný výšlap do kopce k Rábí a pak odměna v podobě úžasných výhledů, to je pro mě ideální den dovolené.
A co teprve zámek Slatiňany u Chrudimi? To je takový menší klenot, který se pyšní nejen krásnými interiéry, ale hlavně světoznámým hřebčínem s chovem starokladrubských koní. I když nejste zrovna koňomil, procházka po zámeckém parku a pohled na ty majestátní koně je zážitek sám o sobě. Je to takový klidný, malebný zámek, kde si můžete odpočinout od shonu a jen tak si užívat atmosféru. A pokud máte rádi přírodu, okolní Železné hory nabízejí spoustu tras pro pěší turistiku.
Pro mě je dovolená právě o tomhle – o objevování, o klidu, o historii, a o té svobodě, kterou cítím, když si můžu jít, kam chci, a prozkoumávat. Je to o tichu lesa, o šepotu větru v korunách stromů, o vůni vlhké země a o pohledu na staré zdi, které mají tolik co vyprávět. Vím, že dovolená u moře má své kouzlo, a pro mnoho lidí je to to pravé ořechové. Ale pokud vás neláká slunce a voda, pokud toužíte po něčem jiném, po něčem, co vás nabije energií a zároveň zanechá hlubší dojem, pak se zkuste podívat na mapu České republiky. Možná tam objevíte svůj vlastní, opomíjený hrad nebo zámek, který na vás čeká, aby vám vyprávěl svůj příběh.
A věřte mi, bude to dovolená, na kterou jen tak nezapomenete, plná krásných zážitků a bez jediného zrnka písku v botách.
