Článek
Každý, kdo se chce prosadit, bude jednou tyto informace potřebovat. Čím dříve tomu uvěříte, tím méně vám tyto nové příležitosti uniknou.
Umělá inteligence tu s námi existuje mnohem déle, než byste si připustili. První pokusy proběhly představením robota veřejnosti na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939. Jednalo se o elektromechanického robota nazvaného Elektro.
Moderní éra AI začala až v 50. letech 20. století. Na konferenci v Dartmouthu v roce 1956 byla AI (umělá inteligence) představena jako vědecký obor.
Skutečný boom přišel až v 90. letech s příchodem internetu a využíváním dat. Akcelerátorem pro veřejnost byly chytré mobilní telefony.
Umělá inteligence vyvolává dojem, že se s vámi dokáže sžít, že vám rozumí. Mnozí v ní nacházejí „partnera“, minimálně ke komunikaci, a nepotřebují řešit, jak umělá inteligence pracuje. Šťastní to lidé.
Zjednodušený výklad principu AI je ten, že má načtené neuvěřitelné množství informací a s dotazy lidí pracuje tak, že otázku rozloží na jednotlivá slova či slovní spojení. Ta porovná s tím, jak kdy byla použita a jaké odpovědi vyvolala. Potom z fragmentů odpovědí složí odpověď pro vás. Skutečnost se příliš neliší, ale AI nemá „načtené informace“ v lidském smyslu. Ani nemá databázi faktů, článků a odpovědí, ze kterých by vybírala.
AI pracuje s modelem pravděpodobnosti použití jazyka. Moderní AI si vytváří model, který je trénován na obrovském množství dat. Z něj sestaví nejpravděpodobnější odpověď blízkou realitě. Často se blíží tomu, co chcete slyšet, ale bývá korigována tak, aby neobsahovala zjevné chyby v informacích. AI je přátelská, někdy až podlézavá.
Během učení a utváření modelu byla AI vystavena obrovskému množství textů a naučila se statistické vztahy mezi slovy, větami a strukturami. Rozpozná, jak obvykle vypadá smysluplná odpověď na určitý typ dotazu.
Otázku však nerozkládá na „slova“, ale na tokeny. Text se rozpadne na tokeny (části slov, celá slova, interpunkci). AI nechápe význam tokenů, tudíž ani slov. Hledá, jaký další token má nejvyšší pravděpodobnost, aby celek působil konzistentně s tím, co již bylo řečeno. To je klíčové!
AI nemá porozumění, ale pouze koherenci. Tedy soulad a podobnost významu řečeného s odpovědí. Odpovědi neskládá z existujících fragmentů vět. Jsou generovány postupně, token po tokenu, přičemž každý další krok bere v úvahu celý předchozí kontext. Optimalizuje plynulost, relevanci a styl.
Výsledkem je text, který vypadá jako promyšlený celek, ten však vznikl bez vnitřního záměru. AI neví, že nám pomáhá. Neusiluje o to, aby odpověď byla „jen dobrá“.
Co AI nemá a neumí:
-nemá cíl, pouze optimalizuje pravděpodobnost pokračování,
-nemá vlastní zkušenost,
-nemá intuici,
-nemá paměť v lidském smyslu (dlouhodobou a epizodickou, mimo rámec konkrétní konverzace).
To znamená, že:
-neumí vytvořit skutečně novou životní pravdu,
-neumí „pochopit“, proč je něco bolestné nebo pravdivé.
Realistický závěr
I přesto všechno, co zatím umělá inteligence ještě neumí, je a teprve bude obrovským přínosem pro každého, kdo ji nebude odmítat.
Očekávají se i technické problémy. Umělá inteligence například spotřebovává a bude spotřebovávat významnou část energie vyrobené na Zemi na provoz GPU nebo TPU čipů v datových centrech a především na jejich chlazení.
Již nyní diskutuje o možnosti budování datových center pro AI ve vesmíru. Ve vesmíru, kde je teplota velmi nízká, tím by se problém chlazení mohl částečně eliminovat.
Do této technologie proudí biliony dolarů. Dá se předpokládat, že kdyby v ní investoři neviděli budoucnost a zisky, neinvestovali by do ní.
S využíváním různých free forem AI, tedy nástrojů přístupných zdarma, může začít každý už dnes.
Staňte se jedním z nás, pro které je tento imaginární svět vášní.
