Článek
Božena Němcová je často oslavována jako jedna z nejvýznamnějších českých spisovatelek. Její díla, jako je třeba „Babička“, jsou považována za klenoty české literatury. Ale je na čase podívat se na její tvorbu kritickým okem a položit si otázku, zda její význam není přeceňován.
Romantizace reality
Němcová se ve svých dílech často uchyluje k romantizaci reality a její popisy velmi často nemají s realitou nic společného. V „Babičce“ idealizuje vesnický život a rodinné vztahy do té míry, že se stávají až nereálnými. Takový přístup dnes jen vytváří falešné představy o minulosti a skutečném životě na venkově, což je škoda, protože literatura by měla být zrcadlem reality, ne jenom krásnou pohádkou. Pokud se nebavíme o žánrech např. fantasy, kde to platí přesně naopak.
Stereotypy a jednorozměrné postavy
Dalším problémem Němcové tvorby jsou stereotypy a jednorozměrné postavy. Postavy jako babička, Viktorka nebo Kristla jsou často vykreslovány bez hlubší psychologické hloubky a složitosti. Jsou buď dobré, nebo špatné, což zjednodušuje lidskou povahu a neumožňuje čtenáři se s nimi skutečně ztotožnit.
Nedostatek sociální kritiky
Přestože Němcová žila v době, kdy byla česká společnost plná sociálních problémů a nespravedlností, její díla často postrádají výraznější sociální kritiku. Místo toho, aby se zabývala otázkami chudoby, nerovnosti nebo ženských práv, zůstává její tvorba převážně na povrchu a nezabývá se těmito hlubšími problémy. To je velká škoda, protože literatura má sílu měnit společnost a inspirovat k sociálním změnám.
Nadměrný kult osobnosti
Kolem osobnosti Boženy Němcové vznikl takřka kult, který naprosto zastiňuje objektivní hodnocení její tvorby. Je důležité si uvědomit, že byť byla Němcová průkopnicí ženského psaní v české literatuře, její díla jsou plná chyb a slabin. Idealizace její osobnosti vede k tomu, že se přehlížejí nedostatky v jejím psaní a že se nekriticky oslavují všechny její texty.
Němcová už je za zenitem
Božena Němcová bezpochyby přispěla k české literatuře a její díla mají své místo v literárním kánonu. Nicméně je důležité, abychom na její tvorbu nahlíželi s kritickým odstupem, neidealizovali ji a byli si vědomi jejích literárních omezení a nedostatků. S tvorbou Boženy Němcové je to úplně stejné jako třeba s valchou na prádlo. Je to úsměvný pozůstatek minulosti, ale dnes už absolutně k ničemu.
Taky vám přijde „Božčina tvorba“ k ničemu?
