Článek
Školní rok začal a do vlaků se zase nahrnuli studenti. Nedávno jsem si vyrazila vlakem a nestačila jsem se divit. Nechápu, k čemu jsou pravidla, když se od lidí čeká, že je budou porušovat a pokud si někdo stojí za svými právy, je z něj vyvrhel.
Cestování vlakem
Cestování vlakem mám docela ráda. Obvykle sice dávám přednost autu, ale občas si přece jen vlakem vyrazím, stejně jako nedávno. Čekala mě několika hodinová cesta a nechtělo se mi řídit, tak jsem se rozhodla jet vlakem. Objednala jsem si jízdenku, včetně místenky, protože málo co, je tak otravné, jako narvaný vlak, kde můžete stát maximálně na jedné noze, a ještě ne na své vlastní.
Přeplněné spoje
Dobře jsem udělala. Vlak byl nacpaný po střechu. Nerozumím tomu, jak je možné, že dopravce spoj neposílil, protože situace byla opravdu extrémní i vzhledem k těm šíleným vedrům. Kdybych neměla místenku a neměla jisté místo k sezení, nevím, jestli bych se na celou cestu raději nevykašlala. Ve vlaku jsem se prodrala na své místo, úspěšně vypakovala pasažéra bez místenky, který se mi na něm rozvaloval a pozorovala jsem cvrkot. Hádky o otevřená nebo zavřená okna jsou v tomhle období klasika a člověk se u toho občas dost dobře pobaví. Jenže o hodinu později se to vyostřilo.
Mám právo sedět
Nějaká starší paní se začala navážet do mladé slečny, ať ji pustí sednout, že snad vidí, že tam nad ní stojí a jestli jí to není hloupé. Slečna jí řekla, že si zaplatila místenku, aby mohla sedět. Osobně bych tím věc považovala za vyřízenou. Ovšem ne tak ta paní a posléze i někteří další lidé. Všichni se začali do slečny navážet, jak jsou dnešní mladí lidé bezcitní, jak se vytratila slušnost, že dříve by si nikdo nic takového nedovolil a tak dále. Na slečně bylo vidět, že je jí to hodně nepříjemné, ale pak podle mě udělala tu nejrozumnější věc, co mohla. Nasadila si sluchátka a remcání lidí ignorovala.
Chcete sedět? Kupte si místenku!
Celá ta situace byla zářným příkladem toho, že lidé se ohánějí pravidly a trvají na jejich dodržování, jen pokud se jim toho hodí. Slečna měla právo na své straně, za místo k sezení si připlatila, a přesto jí lidé nutili, aby se vzdala toho, co si zaplatila ve prospěch nepříjemné paní, která se rozhodla ušetřit a pak se dožadovala nezasloužených výhod. Je to stejné, jako kdyby slečna jedla oběd a paní, která se rozhodla, si jídlo nekoupit, se začala dožadovat, aby jí své jídlo odevzdala, protože ona má hlad. Tohle není otázka věku nebo slušnosti, tohle je otázka spravedlnosti.
Taky bych jí nepustila
Kdybych byla na místě slečny zachovala bych se úplně stejně. Schválně jsem si za místo k sezení připlatila. Mám nízký tlak a kdybych v tom rozpáleném a vydýchaném vlaku měla stát, moc dlouho bych na nohou nejspíš nevydržela. Čekala mě dlouhá cesta a rozhodně jsem si jí nechtěla komplikovat. Nevidím ale žádný důvod, proč bych se měla omlouvat nebo zdůvodňovat to, že nepustím nikoho sednout. Všichni máme stejné podmínky a všichni si mohli ty místenky koupit. Opravdu nevidím jediný důvod, proč bych se měla vzdávat svého zaplaceného pohodlí ve prospěch někoho jiného.
P.S. Všichni, kdo se tady budou dušovat, jak oni by starší lidi automaticky pustili sednout: Je to od vás hezké, když chcete, tak místo uvolněte. Mně jde o to, že nikdo nemám právo někoho obtěžovat a nutit ho, aby se vzal něčeho svého. V podstatě šlo o stejnou situaci, jako když chce po vás somrák drobné a vy ho odmítnete. Pokud vás bude nutit, abyste mu peníze dali, zavoláte policii a tohle je úplně stejný případ. Nikdo nemá právo nutit jiného člověka, aby mu dal něco svého.
