Článek
Dovolená by měla být časem odpočinku. Člověk celý rok pracuje, řeší povinnosti, stres a každodenní starosti. Pak si konečně zaplatí týden u moře, aby mohl vypnout.
Jenže stačí pár rodin s malými dětmi a představa klidného odpočinku se může během několika hodin rozplynout.
Nedávno jsem podobnou zkušenost zažila. U hotelového bazénu běhaly děti, skákaly do vody těsně vedle lehátek a hlasitě se překřikovaly. Rodiče mezitím popíjeli koktejly a tvářili se, že se jich nic netýká.
Když jsem požádala, aby si děti dávaly trochu pozor, dostalo se mi odpovědi, že jsou přece na dovolené.
Ano. Jenže já také.
Děti nejsou problém. Problém jsou rodiče
Nečekám, že malé dítě vydrží celý den potichu. Děti si hrají, smějí se, občas pláčou a potřebují pohyb.
To všechno chápu.
Co ale nechápu, je přesvědčení některých rodičů, že zaplacením dovolené získali právo přestat své děti vychovávat.
Restaurace není dětské hřiště. Hotelová chodba není závodní dráha a společný bazén není místo, kde mohou děti bezohledně obtěžovat ostatní hosty.
Pokud rodiče chtějí, aby jejich potomci celý den dováděli, existují rodinné hotely s animačními programy, skluzavkami a dětskými bazény.
Proč tedy někteří trvají na tom, že podobné prostředí vytvoří kdekoliv?
I rodiče mají právo na dovolenou bez dětí
Stejně zvláštní mi připadá odsuzování rodičů, kteří jedou na několik dní sami.
Jakmile matka přizná, že nechala děti u prarodičů a odjela s manželem k moři, okamžitě se najde někdo, kdo jí začne vyčítat sobectví.
Přitom právě rodiče mohou potřebovat odpočinek ze všeho nejvíc.
Být mámou nebo tátou neznamená přestat být partnerem, partnerkou nebo samostatným člověkem.
Několik dní bez dětí nemusí znamenat jejich zanedbávání. Pokud jsou v bezpečí a dobře postarané, může být podobná dovolená prospěšná i samotnému vztahu.
Klid by neměl být luxus
Samozřejmě existují hotely určené výhradně dospělým. Jenže proč by člověk musel automaticky platit za speciální resort, aby se mohl v klidu najíst nebo si přečíst knihu?
Nejde o absolutní ticho. V běžném hotelu s rodinami ho nikdo rozumný očekávat nemůže.
Jde o ohleduplnost.
Stejně jako bych já neměla pouštět hlasitou hudbu pod cizím oknem, neměli by rodiče ignorovat chování svých dětí jen proto, že jsou zrovna na dovolené.
Děti mají právo užít si prázdniny. Rodiče mají právo odpočívat. Ale úplně stejné právo mají i ostatní hosté. A dovolená jedné rodiny by neměla znamenat konec odpočinku pro všechny kolem.
