Článek
Dostali jsme se do bodu, kdy mi vlastní rodiče dávají najevo, že bych jim měl z výplaty odvádět „desátek“. Prý si to zaslouží, protože mě „vychovali a všechno mi dali“. Tak moment – to jako fakt? Já nejsem žádný jejich důchodový plán ani finanční pojištění. Pokud stát nefunguje, jste v tom sami, mě do toho netahejte.
Děti nejsou podnikatelský záměr
Rodiče si děti pořizují dobrovolně. Nikdo je nenutil, aby mě měli, živili a dávali mi najíst. Všichni víme, že děti stojí peníze. Jenže tohle z nich nedělá investiční fond s návratností. Když mi něco koupili nebo zaplatili školu, dělo se to z lásky, ne? Nebo mě snad udržovali v iluzi, aby si teď mohli říct o splátky? Pokud si někdo pořizuje dítě s očekáváním, že mu to jednou vrátí i s úroky, měl si to možná celé promyslet líp.
Dlužím? Ani náhodou!
Narodil jsem se do rodiny, která mi dala základ. Měl jsem co jíst, kde bydlet, mohl jsem chodit do školy. A co jako? Tohle je snad jejich povinnost, ne moje privilegium, za které teď musím platit. Nemůžu si přece vybrat, do jaké rodiny se narodím. A pokud mám být někomu vděčný, tak stačí, že jim řeknu „díky“. To jim přece nemusím posílat na účet, ne?
Na mě peníze nebyly, ale na ně teď mají být?
Když jsem jako dítě něco chtěl, vždycky se našla výmluva. „Na to nejsou peníze.“ A najednou jsou? Ale z mých příjmů! To snad nemyslí vážně. Pracoval jsem tvrdě, abych se dostal tam, kde jsem, a teď bych měl živit někoho, kdo si v minulosti neuměl spočítat výdaje? Sorry, ale na sponzorování špatného plánování opravdu nemám kapitál.
Koloběh finanční závislosti je hloupost
Často slyším, že jednou budu chtít já, aby mě moje děti taky živily. Fakt? Tak to asi dělám něco špatně. Pokud budu mít děti, zajistím si důchod tak, abych je nikdy nemusel žádat o pomoc. Tohle přenášení finanční odpovědnosti na další generace je toxický zvyk, který musíme utnout. Děti nejsou pojišťovací produkt.
Moje peníze, můj život
Rodiče se možná urazili, když jsem jim řekl „ne“. Ale víte co? Já nejsem tady od toho, abych financoval jejich chyby nebo suploval stát. Láska a vděčnost se nepočítají v penězích. Pokud mají problém, ať se obrátí na stát nebo zrevidují své výdaje. Já investuju do své budoucnosti, ne do cizích dluhů. A to je moje právo.
