Článek
Stížnosti kvůli dražším vajíčkům jsou jen další ukázkou české neschopnosti přizpůsobit se realitě. Místo řešení slyšíme jen výmluvy a sebelítost. A tohle už dávno není o inflaci – to je o charakteru.
Národ se hroutí. Kvůli vajíčku.
Vážně jsme to jako společnost dopracovali tak daleko, že nás zničí šestikorunové vejce? Zdražuje energie, hypotéky, služby… Ale co vyvolá největší vlnu hysterie? Cena vajec. Protože u nás, v zemi slevových letáků a věčných stížností, je vejce posvátné.
Lidé brečí do kamer, že si nemohou dovolit vajíčka k snídani. Zní to jako parodie. Ale není. Je to realita českých sociálních sítí. A výsledek? Hysterie, obviňování, požadavky na státní zásahy. Kvůli snídaňovému základu.
Kdo má na cigarety, má i na vajíčko
Podívejte se, co lidé běžně nakupují. Limonády, sladkosti, tabák, alkohol, polotovary. A pak u pokladny vytáhnou mobil za třicet tisíc, jen aby si postěžovali na Facebooku, že deset vajec stojí šedesát korun. Tohle není o drahotě. Tohle je o prioritách.
Česká společnost není chudá. Je rozmazlená. A když se musí vzdát minimálního komfortu, který považovala za samozřejmost, následuje vztek, pláč a výčitky. A odpovědnost? Ta chybí úplně.
Jestli je vejce luxus, máte problém jinde
Vajíčko není luxusní položka. A kdo ho za takovou považuje, by se měl zamyslet, kde udělal chybu. Domácnosti, které si nedokážou poradit s cenou základní potraviny, nemají problém s trhem. Mají problém se základní finanční gramotností.
Místo úspory, změny nákupního chování nebo přizpůsobení rozpočtu ale slyšíme: „Stát musí zasáhnout.“ Opravdu? Kvůli vajíčkům? Co přijde příště – dotace na máslo?
Vejce nejsou právo. Jsou zboží.
Je potřeba to říct nahlas: neexistuje žádné lidské právo na levné vajíčko. Pokud si ho nemůžete dovolit, nekupujte si ho. Stejně jako si nekoupíte kaviár, když na něj nemáte. Vejce je zboží jako každé jiné. A pokud se vám jeho cena nelíbí, máte dvě možnosti: nekupovat, nebo si vydělat víc.
Co ale většina lidí volí? Stěžování. Ne na výrobce. Ne na vlastní hospodaření. Ale na stát, na obchod, na kohokoliv, kdo je zrovna po ruce.
Cena vajec není národní tragédie. Tragédií je, že kvůli nim vedeme veřejné debaty, jako by šlo o ohrožení demokracie. Ztráta soudnosti je mnohem horší než jakékoliv zdražení. A jestli si jako národ opravdu neumíme poradit s dražší snídaní, pak jsme zřejmě opravdu na dně.
