Článek
To je pořád dokola. Máslo je drahé! Hypotéky jsou drahé! Benzín stojí moc! Stát by měl něco dělat! Ale víte co? Neměl. Prostě si to nekupujte, když na to nemáte! Přestaňte brečet a začněte se chovat jako dospělí. Nikdo vám nic zadarmo nedá a doba, kdy jste si mohli žít na dluh bez následků, už skončila.
Když na něco nemáš, tak si to nekupuj.
Dřív bylo normální, že lidi věděli, na co mají a podle toho se zařídili. Jenže dneska?
- Borec na minimálce si stěžuje, že si nemůže dovolit nový iPhone.
- Mamina na mateřské brečí, že jí banka nechce dát hypotéku na barák za deset milionů.
- Flákač bez školy zuří, že mu nestačí plat na dovolenou v Karibiku.
Tohle není chudoba, to je mentální nastavení rozmazleného dítěte. Když na něco nemáš, tak to prostě nemáš. Přestaň si vymýšlet důvody, proč by to měl někdo zaplatit za tebe.
Chceš něco? Tak si na to našetři nebo se uskromni!
Lidi se zbláznili. Všichni by chtěli všechno hned. Žádné čekání, žádné šetření, žádné omezení. Jenže realita je jiná:
- Chceš dům? Tak nečekej, že ti banka půjčí desítky milionů, když máš plat prodavače.
- Chceš auto? Tak si nekupuj nový Mercedes, když na něj nemáš.
- Zdá se ti máslo za 60 Kč drahé? Tak jez rohlík s margarínem.
Takhle to prostě funguje. Žádný stát, žádná banka, žádný politik za tebe nezaplatí tvůj pohodlný život. To je jen a jen na tobě.
Kňourání o „nedostupnosti“ je jen výmluva slabochů
Kolikrát už jste slyšeli tu stejnou písničku?
- „Dneska už si mladí nemůžou dovolit bydlení!“ Fakt? A proč naši rodiče mohli? Možná proto, že nečekali, že dostanou byt zadarmo.
- „Benzín je strašně drahý!“ Tak jezdi MHD nebo na kole.
- „Nemůžu si dovolit kvalitní jídlo!“ Možná kdybys nekouřila dvě krabičky denně a neutrácela za nesmysly, tak by ti na lepší jídlo zbylo.
Svět vám nic nedluží. Tak se s tím smiřte.
Je to jednoduché. Buď se přizpůsobíš realitě, nebo zůstaneš věčně fňukalem, co čeká, že mu někdo něco dá. Možná tě ta pravda štve, možná tě vytáčí, ale to nic nemění na tom, že je to holý fakt.
