Hlavní obsah
Příběhy

Kolega chodil pozdě a já za něj dělala práci. Když jsem přestala, šéf konečně zjistil, kdo co dělá.

Foto: Bára Divá / Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Kolega přicházel pozdě a na stole po něm zůstávaly nedokončené objednávky. Opravovala jsem je, aby firma neměla problém. Výsledky prezentoval jako práci celého týmu. Jednou jsem v pátek nechala tabulku přesně tak, jak ji odevzdal.

Článek

Pracujeme v menší velkoobchodní firmě. Já kontroluji objednávky před expedicí, kolega David komunikuje se zákazníky a připravuje podklady. Auta odjíždějí v deset, takže ráno rozhoduje každá minuta.

David měl přicházet v půl osmé. Běžně dorazil po deváté. V tabulce z předchozího dne chyběly kódy výrobků, množství nebo potvrzené termíny.

Chybějící údaje jsem doplnila sama, aby zákazníci nemuseli čekat.

Když David přišel, bylo hotovo.

„Ty jsi zlatá,“ usmál se, položil si na stůl kávu a otevřel e-mail.

Bezchybný byl celý tým

Z občasné pomoci se během několika měsíců stala samozřejmost. David věděl, že co večer nestihne, ráno opravím.

Na poradách šéf chválil, že objednávky odcházejí včas. David mluvil o tom, jak dobře máme nastavený systém. Ani jednou nezmínil, že před osmou pravidelně sedím nad jeho podklady.

Po poradě jsem mu řekla, že mi to vadí.

„Vždyť jsme tým. Příště zase pomůžu já tobě.“

Na to příště ale nikdy nedošlo.

V pátek jsem doplnila jen svou část

Zlom přišel u větší objednávky pro nového zákazníka. Ve čtvrtek večer David uložil tabulku bez tří cen a adresy skladu. Poslala jsem mu zprávu, co chybí. Neodpověděl.

V pátek ráno jsem soubor otevřela, ale nic jsem nedoplnila. Dokončila jsem svoje objednávky a jeho část nechala označenou jako rozpracovanou.

David dorazil v 9:12.

„Proč to není hotové?“

„Protože jsou to tvoje podklady.“

Začal zběsile telefonovat. Jedno auto nakonec odjelo bez části zboží a šéf si nás oba zavolal do kanceláře.

Čekala jsem výčitku. Místo obhajování jsem otevřela historii dokumentu. Bylo v ní vidět, kdo tabulky zakládal a kdo je ráno upravoval. U téměř každé objednávky se opakovala dvě jména: David večer, já ráno.

„Jak dlouho to takhle funguje?“ zeptal se šéf.

„Několik měsíců.“

Nešlo jen o pozdní příchody

David vysvětlil, že ráno vozí syna do školky a dopravu často nestíhá. To samo o sobě bych chápala. Nikdy si ale nedomluvil jinou pracovní dobu. Místo toho spoléhal, že jeho zpoždění vyřeším já.

Šéf mu nakonec povolil začínat v devět. Podklady však musel dokončit předchozí den a každá objednávka nově měla uvedeného odpovědného člověka.

Mně vytkl, že jsem problém tak dlouho zakrývala. Měl pravdu. Kdybych práci jednou nezastavila, dál by viděl jen bezchybný výsledek a netušil, kolik cizích povinností se v něm schovalo.

David se mnou několik dní skoro nemluvil. Později začal své tabulky skutečně dokončovat. Já už ráno nemusím kontrolovat, co po něm zůstalo nedokončené.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz