Článek
„Nemáš se čeho bát, je to jen kamarádka.“
Tuhle větu jsem od manžela slyšela tolikrát, že jsem ji časem přestala brát vážně. Objevovala se totiž pokaždé, když mi něco nesedělo. Když večer psal zprávy, když se usmíval do telefonu nebo když najednou potřeboval jít „na rychlou kávu“ po práci. Vždycky přišlo stejné vysvětlení – prý jen kamarádka.
Na začátku jsem si říkala, že možná opravdu přeháním. V dnešní době je přece normální mít přátele opačného pohlaví. Jenže postupně začalo být zvláštní, jak velkou roli tahle „kamarádka“ v jeho životě hraje.
Zvláštní kamarádství
Psali si každý den, někdy i pozdě večer. Když jsem se zeptala, proč si s ní píše tak často, odpověď byla vždy stejná: prý si prostě rozumí a já zbytečně žárlím.
Zvláštní je, jak snadno se dnes některé věci schovají za slovo kamarádství. Najednou je v pohodě psát si s někým celý den, svěřovat se, řešit osobní věci nebo si stěžovat na vlastní vztah. A když to druhému partnerovi vadí, stačí jednoduchá věta: „Ty tomu nerozumíš, jsme jen kamarádi.“
Jenže já jsem tomu začala rozumět až příliš dobře.
Když má telefon přednost
Všimla jsem si, že s ní komunikuje častěji než se mnou, přestože sedíme večer doma na stejném gauči. Najednou měl víc času na telefon než na normální rozhovor. A kdykoliv jsem se na to zeptala, byl problém ve mně.
Prý jsem podezřívavá, přeháním a hledám problém tam, kde žádný není. Člověk pak začne pochybovat sám o sobě. Říká si, jestli opravdu není jen přecitlivělý.
Pravda se stejně ukáže
Jenže pravda má jednu nepříjemnou vlastnost – dřív nebo později se stejně ukáže. Jednou jsem si všimla zprávy, která mu vyskočila na displeji. Nebylo to nic dramatického, žádné velké vyznání. Jen krátká věta: „Chybíš mi.“
Možná existují lidé, kteří si takhle píšou s kamarády. Já mezi ně ale rozhodně nepatřím.
„Nic se nestalo“
Když jsem se ho na to zeptala, přišla poslední obranná linie: „Nic se nestalo.“ Jenže tahle věta většinou znamená jediné – něco se stalo, jen se mu to zatím nehodí přiznat.
Možná spolu nikdy nic fyzického neměli. Možná opravdu „jen“ překročili hranici, kterou si někteří lidé raději nepřiznávají. Jenže někdy ani nemusí dojít k nevěře v tom klasickém smyslu.
Stačí, když někdo jiný začne dostávat pozornost, důvěru a energii, která měla patřit vašemu partnerovi. A právě tehdy začíná být věta „je to jen kamarádka“ největší lež.
