Článek
Je to každý rok stejné. Vánoční stromeček svítí, cukroví voní a vy se nemůžete dočkat večera, co vám Ježíšek letos nadělí. Místo radosti a překvapení se však pod stromečkem objeví to nejhorší, co vás mohlo napadnout. Sada ručníků. Mixér. Nebo dokonce – nedej bože – vysavač. Očekávali jste překvapení, radost, možná něco, co vám vykouzlí úsměv na tváři, a místo toho rozbalujete… věc, kterou jste si mohli koupit sami. Praktický dárek. Dárek bez špetky fantazie a ještě takové, které budete využívat k činnostem, které neděláte rádi. Víte co? Takové dárky by se měly zakázat.
Praktické? Spíš líné
Řekněme si to upřímně – když vám někdo daruje praktický dárek, vypadá to jako projev péče. Jenže ve skutečnosti to není nic jiného než lenost. „Nevěděl jsem, co ti dát,“ říká takový dárek mezi řádky. Ale proč byste se měli spokojit s něčím tak neosobním? Pokud mi dáš ručník, dává mi to najevo, že jsi o mně nepřemýšlel ani minutu. Kdybych ručník potřeboval, koupím si ho sám. Na Vánoce ale nechci něco, co hned druhý den zapadne do šuplíku a přestanu to vnímat.
Vysavač? To jako vážně?
Všichni známe ten pocit. Před stromečkem sedíte s očekáváním, i když už jste dávno dospělí. Rozbalujete dárek a najednou držíte… nový vysavač. A do toho slyšíte větu: „Já myslel, že se ti bude hodit.“ No jistě. Protože každý si přeje, aby mu někdo na Vánoce připomněl, že jeho život je nekonečné kolečko úklidu a povinností. Vážně si někdo myslí, že dárky na svátky by měly evokovat práci? Vánoce mají být svátky klidu, pohody a radosti, ne reklamou na domácí spotřebiče.
Dárky nejsou charita
Jestli je hlavní argument, kterým lidé praktické dárky obhajují „alespoň to bylo užitečné“, dovolte mi připomenout jednu věc: dárky nejsou charita. Dárky nejsou o tom, abyste druhému splnili povinnost nebo ho zbavili povinnosti koupit si to sami. Dárky mají být o emocích, radosti, překvapení. Nikdo nečeká, že dostane nový odpadkový koš nebo mopy na vytírání. Chceme něco, co nás zahřeje u srdce, něco, co říká: „Záleží mi na tobě. Věděl jsem, co ti udělá radost.“
Proč nám dárky přestávají dělat radost
Problém je, že se na dárky díváte špatně. Představte si, že byste partnerce místo květin k výročí koupili mop s tím, že je to praktické. Nebo že by dítě dostalo k narozeninám novou matraci, protože „tu starou už mělo proleženou“. Zní to absurdně, že? Tak proč si myslíte, že o Vánocích je praktický dárek v pořádku? Dárky mají být momentem, kdy druhého překvapíme, potěšíme, věnujeme mu něco, co si sám nekoupí – právě proto, že to není „praktické“.
Není to o ceně, je to o nápadu
Častým argumentem příznivců praktických dárků je, že „to bylo drahé“ nebo „to stálo hodně peněz, tak si toho važ“. Ale víte co? Dárky nejsou o penězích. Nemusíte kupovat drahé hodinky, zájezd do Karibiku ani luxusní parfém. Stačí maličkost, která ale říká: „Přemýšlel jsem o tobě.“ Klidně ručně psaný vzkaz, fotokniha, nebo oblíbená bonboniéra. Ale prosím vás, ne škrabku na brambory.
Jak zničit Vánoce jedním dárkem
Dárky jsou symbolem, že na druhé myslíme. A když někdo dá někomu praktický dárek, je to, jako by říkal: „Tady máš. Odškrtnuto. Můžu si oddechnout.“ Žádné emoce, žádný vztah, žádná snaha. A právě tím se ničí kouzlo Vánoc. Když otevřu dárek, nechci se cítit jako projekt na splnění úkolu. Každý se chce cítit, jako že je pro někoho důležitý.
Praktické dárky jsou o tom, že jsme líní přemýšlet. Že jsme zapomněli, co dárky opravdu znamenají. A možná bychom si to měli o Vánocích připomenout. Protože Vánoce nejsou o tom, co je praktické. Vánoce jsou o radosti. Tak na to příště myslete, než někomu koupíte sadu hrnců.
