Článek
Vánoce. Ty zatracené Vánoce, které mají být svátky klidu, radosti a lásky. Jenže letos mi manžel ukázal jediné – že jeho láska a respekt ke mně mají cenovku, a to dost mizernou. Dostala jsem dárky jen za deset tisíc. Zní to možná rozmazleně, ale dovolte mi, abych vám vysvětlila, proč mě to tak ponižuje.
Pánve a parfém? To má být vtip?
Ze začátku to vypadalo nadějně. Stromeček svítil, děti rozbalovaly své balíčky a já s napětím čekala, co mi Ježíšek letos přinese. Čekala jsem něco, co mi řekne: „Miluju tě, jsi pro mě ta nejdůležitější.“ Vždyť jsem pro něj celý rok dělala všechno – starala se o děti, domácnost, jeho pohodlí, a když byl ve stresu z práce, byla jsem to já, kdo mu dodával sílu.
A co jsem dostala? Sadu pánví. Jo, čtete správně – pánve! A k tomu nějakou kosmetiku a parfém, který mi ani nevoní. Ani jeden z těch dárků neměl žádný osobní význam, nic, co by ukazovalo, že si dal práci přemýšlet, co mi opravdu udělá radost. Odbyl to. Prostě si odškrtl seznam a hotovo.
Notebook versus pánve
Pak jsem se podívala na jeho stranu. Pod stromečkem na něj čekal nový luxusní notebook, chytré hodinky a drahá láhev whisky. A víte co? Všechny tyhle věci jsem mu koupila já. Strávila jsem týdny výběrem těch nejlepších dárků, abych mu ukázala, že mi na něm záleží. Proč jsem se vůbec snažila? On očividně ten samý přístup nemá.
Je mi z toho zle. Nejde o peníze, jde o myšlenku. A jeho myšlenka je jasná: „Ty jsi tady od vaření a starání se o domácnost. Tady máš pánve, a buď ráda, že jsem se obtěžoval.“
Cením si ho víc, než si on cení mě?
V tu chvíli mi to došlo. Celé roky mu ukazuju, že si ho vážím. Plánuju, přemýšlím, investuju energii a čas, abych mu dělala radost. A co dostanu zpátky? Pánve a kosmetiku. Tohle není jen o špatném výběru dárků. Tohle je odraz toho, jak mě vidí. Jsem pro něj samozřejmost. Moje práce, snaha a péče jsou pro něj něco, co nemusí ocenit.
Je problém ve mně?
Zatímco se dívám na ty zatracené pánve, přemýšlím. Možná si mě neváží, protože si sama sebe nevážím. Nechala jsem ho, aby si na to zvykl. Aby považoval za normální, že všechnu svou energii vkládám do jeho potřeb, zatímco on se ani neobtěžuje přemýšlet nad mými. Začínám si říkat, jestli vůbec máme rovnocenný vztah. Nebo jsem si celou dobu nalhávala, že tahle hra má dvě strany?
Jak byste to cítili vy?
Možná si říkáte, že Vánoce nejsou o dárcích. A máte pravdu – Vánoce jsou o tom, jak se k sobě navzájem chováme. A právě tyhle dárky ukazují, jaký má kdo ke komu postoj. Pánve a parfém mi říkají jediné: „Nestojíš mi za to.“
Co byste na mém místě udělali vy? Protože já už mám dost toho, být jen šedou myškou v jeho životě. Až tenhle vztah praskne jako vánoční baňka, může si svých pánví užívat sám.
Vánoce nejsou idylka v každé rodině a kámoška byla teda opravdu dost naštvaná. Má pravdu, nebo je nevděčná?
