Článek
Ranní tramvaj. Už ve chvíli, kdy se dveře otevřely, mě praštila do nosu vůně. Tedy vůně… smrad levné toaletní vody, která měla asi přebít něco mnohem horšího. Nepřebila. Jen to celé vyleptala. Z kombinace potu, cigaret, neumytého těla a chemické vůně „vanilkové ambry“ se mi zvedl žaludek ještě před osmou. Přede mnou stál člověk, který se evidentně rozhodl, že sprcha je přece zbytečný luxus, když existuje deodorant nebo „parfém“ za třicet korun.
A takhle začíná den ve veřejné dopravě. V mikrosvětě, kde hygiena není samozřejmost, ale volitelný doplněk. A kde se tělo místo vody myje levným šuntem z drogerie.
Voda je drahá
Chápu, že všechno zdražilo. Teplá voda, elektřina, plyn. Ale když někdo smrdí jak jezevec a myslí si, že to za něj vyřeší tělovým sprej se jménem „Ocean Dreams“, měl by být vyloučen ze společnosti. Protože tohle není o chudobě. Tohle je o lenosti, ignoranci a naprosté absenci ohleduplnosti.
Je to stejné jako když si někdo nevezme sluchátka a řve do telefonu. Nebo když se roztáhne přes dvě sedačky. Je to agresivní, je to sobecké – a je to zbytečné.
Levný parfém není náhrada za sprchu
Neexistuje žádný deodorant na světě, který dokáže překrýt tři dny bez vody a výměny oblečení. Ale tahle společenská iluze se drží jak klíště.
Hlavně vydatně navonět – i kdyby to mělo být sprejem po holení z tržnice. Hlavně vytvořit chemickou mlhu, ve které se utopí ostatní.
A tak se v ranní špičce místo cesty do práce boj o udržení snídaně v žaludku.
Nechutnost ve jménu „šetření“
V MHD není kam utéct. Není jak uniknout. Sedíte, dýcháte, dusíte se. A pak to začne. Vagon se začne plnit lidmi, kteří evidentně spojují osobní hygienu se šlechtickou zhýralostí.
Mydlení je buržoazní přežitek, hlavně když se to přestříkne levným sprejem z drogerky. Jenže ono to nestačí. Ono to bolí. Dráždí oči. Zastavuje dech. A hlavně ukazuje, jak strašně málo si dnes lidí váží druhých.
Kdy se z hygieny stal přepych?
Dřív platilo: čistota půl zdraví. Dnes platí: když smrdím, tak to přece nikoho nezabije. Jenže zabíjí. Ne tělo – ale vztahy, vnímání a mezilidský respekt. Když nevydržíte stát vedle člověka, protože vás přebije kombinací potu a levné chemie, něco je špatně.
A není to vaše vina. Je to vina těch, co se chovají jako bezohledná čuňata.
Chceš šetřit za vodu? Tak nechoď mezi lidi
Pokud vám je líto vody, fajn. Vážně. Ale buďte féroví a necpěte se do tramvaje. Protože to není jen o vás. Je to o nás všech, kdo máme nos, žaludek a základní hygienické návyky.
Děkuji Páje za příběh. :)
