Článek
Sousedi jí nosili oblečení pro děti a nabídky na hlídání. Kamarádi jí odpouštěli dluhy, protože „to má jako samoživitelka těžké“. Na sociálních sítích sdílela srdceryvné příběhy o tom, jak „bojuje za své děti“. A u úřadu práce inkasovala dávky určené výhradně matkám, které opravdu na všechno zůstaly samy. Jenže pak se ukázalo, že doma má partnera – jen ho zatajila.
Peníze brala. Podporu taky. A ušetřené finance utrácela za kabelky, nehty a výlety. Zatímco jiní skutečně opuštění rodiče obraceli každou korunu, ona žila jako královna. Stačilo jen trochu dobře lhát.
Odhalená realita: Partner, dovolené a luxusní dárky
Úřady na ni přišly náhodou. Její partner se objevil na společném nákupu v luxusním obchodním centru, kde ho zachytily kamery. Nešlo o „příležitostné vídání“ – muž měl na své jméno vedené pojištění na děti, hradil nákupy přes jednu kartu, a navíc byl registrován na stejné adrese.
Když se to rozkrylo, nestačila se divit. Zažádali o vrácení všech dávek zpětně, za dva a půl roku. Desítky tisíc. Bez slitování. A správně! Sociální systém je tady pro ty, kdo opravdu potřebují pomoc – ne pro ty, kdo si z něj dělají kasičku.
A co teď? Pláče, že je obětí systému
Jakmile byla přistižena, začala hrát další roli – tentokrát „nepochopené matky, která jen chtěla přežít“. Úřady prý nemají soucit, společnost je krutá a nikdo prý nevidí, že „to myslela dobře“. Jenže žádné „dobré úmysly“ neopravňují nikoho k podvodu.
Lidé, kteří se snaží poctivě vyjít s jedním platem a opravdu živí děti sami, mají právo být naštvaní. Jejich důvěra je zneužita. Jejich úsilí znevážené. A jejich potřeby často přehlíženy právě kvůli těm, kteří systém podvádějí.
Konec doby falešných samoživitelek?
Je načase začít rozlišovat mezi skutečnými samoživitelkami – těmi, které každý den zvládají nemožné – a těmi, které si na to jen hrají, aby získaly výhody.
A stát? Ten musí přitvrdit. A přitvrzuje.
Až se příště bude někdo rozplývat nad srdceryvným příběhem „opuštěné matky“, možná bude lepší chtít nejdřív vědět, kdo vlastně platí nájem. Protože soucit si zaslouží ti, kdo opravdu zůstali na všechno sami – ne ti, kdo ho zneužívají jako nástroj k obohacení.
