Článek
Stačilo mi pět vteřin s bankéřem na to, abych věděla, že si mě zařadil mezi ty, které si doma spoří do matrace a při slově „investice“ si představí spořicí účet, protože „to je přece jistota“.
Byla jsem tam kvůli hypotéce. Chtěla jsem si jen porovnat podmínky. Ale místo toho jsem si vyslechla přednášku, jak funguje úroková sazba, že RPSN není raketová věda (díky, fakt jsem to netušila!) a že „pro ženy bývá lepší delší fixace, víte?“ A já jen zírala.
Vítejte ve světě bankovního šovinismu
Když se u přepážky objeví muž, dostane tabulku. Když se posadí žena, dostane „obrázky“. On dostane návrh optimalizace portfolia, ona dostane letáček s barevnými ikonami a přívětivou větou: „Tohle je produkt, který je oblíbený u žen.“
Vážně? Máme snad v pohlaví zapsáno, že nerozumíme číslům? Že nerozeznáme efektivní úrok od lichvy? Že neumíme počítat s inflací, rizikem, výnosem nebo, že se bojíme investovat?
Tahle představa je pořád silná. A bankéři ji jen recyklují se samolibým úsměvem, zatímco vám tiše podsouvají, že na to stejně nemáte hlavu. A právě proto jsem se rozhodla mlčet. A pak ho sejmout.
Vytáhla jsem telefon. A pak to začalo
„Tak jo,“ přerušila jsem ho s úsměvem. „Můžeme si projít moje portfolio? Začneme třeba těmi třemi ETF fondy, pak mrkneme na výnosy z dividend u amerických titulů a zakončíme to porovnáním výkonu zlata a nemovitostních fondů za posledních pět let. Mám to tady v Excelu, nebo chcete rovnou screeny z aplikace?“
Bylo ticho. Ten typ ticha, kdy muž přesně ví, že to podcenil. Ošklivě.
„Jinak k RPSN… jo, chápu, že ho počítáte podle standardního vzorce s veškerými náklady, ale ráda bych viděla rozpis všech poplatků včetně skrytých nákladů na pojištění. A když už jsme u toho, proč máte za stejný fond horší sazbu než online broker, se kterým spolupracuju?“
Sklopil oči. Vytáhl papíry. A poprvé za celý rozhovor mě bral vážně.
Proč pořád hrajeme roli hloupějšího pohlaví?
Nejsem výjimka. Znám desítky žen, které rozumí financím líp než průměrný poradce z reklamy. Jenže vždy narazí na tu samou zeď: předsudek. Když se muž ptá na poplatky, je důsledný. Když se ptá žena, je „komplikovaná“. Když muž odmítne produkt, je racionální. Když ho odmítne žena, je „asi zmatená“ a potřebuje „víc času“.
A přitom ženy dnes běžně investují, spoří, diverzifikují, podnikají. Jenže pořád dostávají tu infantilní verzi světa: „Nechte to na nás, my se o vás postaráme.“ Ne, díky. Postarám se o sebe sama. A o dost líp.
Vzkaz pro všechny bankéře
Ne všechny ženy chodí do banky s hlavou sklopenou a s očekáváním, že se dozví něco zásadního. Některé tam jdou jen zkontrolovat, jak moc dokážete podceňovat své klientky. Možná vypadáme jako křehké blondýny, ale máme ostré grafy, výkazy a výnosy. A v ruce kalkulačku. Tak bacha.
