Článek
Máte padesát dva tisíc? Tak co si stěžujete?“
Tuhle větu slyší každý, kdo si dneska troufne říct, že žije z výplaty 52 000 Kč a nevychází. Okamžitě se najdou internetoví generálové, kteří s klávesnicí v jedné ruce a šálkem zášti v druhé vypálí: „Já mám 28 a žiju! Ty musíš být úplně neschopná!“ A už to jede – lavina shamingu, moralizování a srovnávání s dobou, kdy máslo stálo tři koruny a na víkend se jezdilo do Bulharska s konzervou lančmítu.
Jenže hádej co. V roce 2025 není 52 000 Kč žádný luxus. Je to průměr, který se tváří jako nadstandard, ale když do něj narveš všechno, co „dospělý život“ vyžaduje, nezbyde ti prakticky nic. A někdy ani to ne.
Vítej ve světě nájmů, splátek a neviditelných výdajů
Začněme zlehka. Bydlení. Nájem za obyčejný dvoupokojový byt v Praze? 33 000 Kč. A to nemluvíme o žádném penthousu s výhledem na Hradčany, ale o krabici s výpary z vietnamské restaurace v přízemí a sousedem, který ve dvě ráno mixuje techno. K tomu energie. Voda. Popelnice. Internet. Hop, jsme na 38 000.
Auto? Ne, žádné Porsche. Fabia na splátky. Přidejte 4 000. Pojištění, benzín – další 3 000. Jídlo? Pokud nejíte paštiky z Lidlu a občas si dovolíte i ovoce, počítejte 6–8 tisíc měsíčně. A co dál? Mobil. Lékárna. Drogerie. Občas tričko, občas boty, protože věci se opotřebovávají – překvapivě!
Najednou koukáte do peněženky a na účtu svítí 217 korun. A to jste nebyli ani na kávě. Ani na koncertě. Ani na dovolené.
Kdo má děti, je v háji
A teď zkusme přidat dítě. Nebo dvě. Školka? Platby. Oblečení? Roste z toho jako z vody. Jídlo, kroužky, potřeby, boty každé tři měsíce. A zábava? Zapomeňte. To slovo pro vás už neexistuje. Rodič s výplatou 52 000 Kč nemá nárok se bavit – ten může jen přežívat.
A co spoření? Hahaha. Budoucnost? Taky dobrý vtip. V tomhle rozpočtu se nešetří, tady se doufá, že nepřijde zubař nebo rozbitá pračka. A když přijde? Vytáhnete kreditku, modlíte se. A příští měsíc začneš znovu.
Peníze nejsou luxus. Jsou kyslík.
Jediné, co se za poslední roky změnilo, jsou ceny. Ne životní nároky. Lidé stále chtějí to samé – střechu nad hlavou, normální jídlo, trochu klidu. Ale ceny všechno sežraly. 52 000 Kč dneska není nadstandard. Je to „tak tak“. A kdo tvrdí opak, buď lže, nebo nikdy nezaplatil fakturu.
Je zvláštní, jak rychle společnost dokáže označit člověka za rozmazleného jen proto, že nahlas řekne, že to nestačí. Že mu přijde, že za tolik peněz by mohl aspoň trochu žít. Ale žít se z toho nedá. Jen přežít. A ještě se u toho tvářit, že si nestěžujete.
Realita 2025
Víte, že stačí jeden větší výdaj a celý ten domeček z karet padá. 52 000 Kč? To je dneska hranice křehkého klidu. A většina lidí na ni nikdy nedosáhne. Přesto když ji máte, jste prý „v pohodě“. Tak se tomu říká. V pohodě.
Tak jo, buďme „v pohodě“, když platíte přes polovinu výplaty za bydlení. Když vám nezbývá na rezervy. Když nevíte, co bude příští měsíc. A když vám někdo napíše, že jste neschopní, protože on to zvládá se čtyřiceti.
Z výplaty 52 000 Kč se dneska nedá žít. A kdo tvrdí opak, ten buď neumí počítat, nebo má pořád plnou lednici od maminky.
Děkuji Lindě za příběh.
