Článek
Stála jsem u pokladny s košíkem plným základního jídla. Mouka, máslo, těstoviny, pár konzerv. Žádný luxus. Jen přežití. Sáhla jsem do peněženky a podala prodavačce stravenky. A v ten moment se přítel odvrátil jako cizí člověk. Později mi vynadal, že se za mě stydí. Že jsem ho ztrapnila. Protože platit stravenkami? To prý dělají jen zoufalci.
„To si děláš srandu. Vážně chceš, aby si lidi mysleli, že jsme socky?“
Tohle fakt řekl. Nahlas. Uprostřed krámu. Já tam stála s rudýma ušima, s rukama ztuhlýma kolem účtenky a srdcem, co mi spadlo až do pat. Prodavačka se tvářila neutrálně. Lidi za námi taky. Jen já se v tu chvíli cítila jako nula. Protože někdo, kdo tvrdí, že mě miluje, se za mě v tuhle chvíli styděl. A to ne kvůli tomu, co jsem udělala. Ale kvůli tomu, že jsem chudá.
To slovo nikdy neřekl. Ale viselo ve vzduchu.
Chudá.
Trapná.
Ubohá.
Nešlo o stravenky. Šlo o to, že se mi rozpadla realita
Celou cestu domů mlčel. Seděl vedle mě, ale duchem byl úplně pryč. Když jsme dorazili, řekl jen: „Příště to nech na mně, jo? Ať neděláš ostudu.“ Neděláš ostudu. Tohle mě složilo víc než všechno předtím.
Já totiž nedělám ostudu.
Já držím rodinu pohromadě.
Já vstávám v šest, makám dvanáctky, tahám těžké věci, usmívám se na zákazníky, peču večeře, peru jeho trenky, žehlím jeho košile. A když si jednou dovolím zaplatit pár rohlíků papírem od státu, jsem najednou špína.
Nejsem jeho doplněk
Celý vztah jsem si říkala, že se časem srovnáme. Že ta jeho posedlost děláním dojmu úspěchu a bohatství je jen přechodná fáze. Ale ono ne. On takový je. Člověk, co víc řeší značku na botách než svoji rodinu. Člověk, co si radši půjčí na telefon než přizná, že nemá na nájem. A hlavně člověk, co tě odkopne v nejcitlivějším okamžiku, protože nedržíš lajnu jeho image.
Takže jsem si večer sedla, položila před sebe ty stravenky a řekla si: „Tohle je moje síla.“ Možná nemám peníze. Ale mám páteř. A jestli on neumí ocenit, že bojuju o každý den, pak ať si najde někoho jiného. Nějakou s kartou z drahý banky a prázdnou duší.
Já mám aspoň sebe a svoje stravenky, on nemá nic.
