Článek
Celé roky se život rodiny točil kolem dětí. Ranní vstávání, svačiny, škola, kroužky, domácí úkoly a víkendy přizpůsobené jejich potřebám. Pak přijde den, kdy si poslední dítě sbalí věci, zavře za sebou dveře a odstěhuje se do vlastního.
Najednou není potřeba chystat večeři pro čtyři, nikdo se nehádá o koupelnu a v předsíni nepřekážejí boty. Člověk by si mohl myslet, že rodiče konečně začnou odpočívat. Jenže místo úlevy někdy přichází smutek, osamělost a otázka, co vlastně dělat dál.
Když rodičovství přestane být hlavní náplní života
Takzvaný syndrom prázdného hnízda není nemoc, ale označení pro pocity, které někteří rodiče po odchodu dospělých dětí prožívají. Mohou mít pocit, že už nejsou tolik potřební, nebo si najednou uvědomí, kolik vlastních plánů během let odložili.
Zvlášť náročné bývá toto období pro rodiče, kteří dětem podřídili téměř všechno. Neměli čas na koníčky, přátele ani vlastní zájmy. Jejich každodenní role byla jasná. Teď si musí najít novou.
To ovšem neznamená, že by rodičovství skončilo. Jen se změnilo. Dospělé děti už nepotřebují každodenní péči, ale rodiče pro ně mohou zůstat důležitou oporou.
Konečně můžete myslet také na sebe
Odchod dětí přináší něco, čeho měli rodiče dlouhé roky nedostatek. Čas a svobodu rozhodovat o vlastním programu.
Najednou můžete odjet na víkend, aniž byste řešili hlídání. Přihlásit se do kurzu, začít sportovat, cestovat nebo se vrátit ke koníčku, který jste před lety opustili.
Nemusí přitom jít o žádné velké změny. Někdy stačí začít chodit pravidelně s přáteli na kávu, věnovat se zahradě nebo si jednoduše dopřát večer, kdy nemusíte řešit potřeby ostatních.
Důležité je přestat vnímat volný čas jako něco, co zbylo po dětech. Teď patří vám.
Najednou jste doma zase jen dva
Odchod dětí může výrazně změnit také partnerský vztah. Manželé, kteří se dvacet nebo třicet let bavili hlavně o rodinných povinnostech, najednou sedí večer u jednoho stolu a zjišťují, že si nemají co říct.
Někdy je to nepříjemné zjištění. Jindy příležitost poznat partnera znovu, tentokrát bez neustálého řešení rodičovských povinností.
Společné výlety, nové zážitky nebo obyčejné večery ve dvou mohou vztahu vrátit blízkost, která se během let vytratila.
A pokud člověk žije sám? I tehdy může využít nové období k budování přátelství, poznávání lidí a hledání toho, co ho skutečně naplňuje.
Děti nemusíte ztratit, abyste jim dali svobodu
Někteří rodiče mají tendenci dospělým dětem neustále telefonovat, kontrolovat je a vyžadovat pravidelné návštěvy. Často za tím stojí obava, že už pro ně nebudou důležití.
Jenže dobrý vztah nestojí na každodenním kontaktu. Dospělé děti potřebují prostor pro vlastní rozhodnutí, chyby i zkušenosti.
A rodiče mají právo na vlastní život, který se nemusí odehrávat jen mezi čekáním na telefonát a plánováním příští rodinné návštěvy.
Odchod dětí z domova může bolet. Zároveň ale znamená, že se podařilo něco důležitého. Vychovat člověka, který je schopný postavit se na vlastní nohy.
Prázdné hnízdo totiž nemusí znamenat prázdný život. Možná je to jen poprvé po mnoha letech, kdy máte příležitost rozhodnout se, jak chcete žít především vy sami.
