Julia Augusti: od císařské naděje k největšímu sexuálnímu skandálu antiky

Julie - matka a manželka císařů. Třikrát vdaná, dvakrát vdova, matka pěti dětí. Vždy provdaná za korunního prince Říma. Všechny její syny jmenoval císař Augustus svými dědici. Svůj život ovšem skončila ve vyhnanství, kam ji poslal otec za skandální sexuální chování. Stejně tak její mladší dceru. Kdo byla Julia, dcera prvního římského císaře?

Roku 2 př. n. l. zvedla kotvy loď, která vezla Augustovu dceru Julii do vyhnanství na ostrov Pandateria. Celý Řím nemluvil o ničem jiném a Augustus se skrýval i před senátory, protože nemohl unést hanbu, jakou na něj dcera uvalila. Juliina otrokyně spáchala sebevraždu, když se realita společných oplzlých večírků provalila. A Augustus prohlásil, že by byl radši otcem této otrokyně než Julie. Jak k tomu došlo? Proti čemu se Julie bouřila?

Julie byla jediným dítětem Augusta. Což představovalo zásadní problém, pokud chtěl císař založit dynastii. Svůj život zasvětil Římu, jeho zvelebování a reformám. Jak jinak zajistit, že jeho celoživotní práce nepřijde vniveč? Musel najít následníka. Od toho tu tedy byla jeho jediná dcera. Měla se stát spojovacím článkem mezi Augustem a jeho dědici. Jenže Julie měla vlastní hlavu.

Augustus se oženil třikrát. Julie se narodila z druhého manželství. Tehdy si mladý triumvir, ještě pod jménem Octavianus, vzal za ženu Scribonii. Jednalo se o politický svazek, který neprovázely žádné city. Snad dokonce odpor z manželovy strany, jak se vyslovil v rozvodovém lístku. Ten dostala Scribonie v den narození své dcery, Julie. Tehdy ji už Augustus nepotřeboval. Navíc se patrně právě zamiloval do své budoucí třetí ženy, Livie. Rozvedl se tedy, ale dítě si vzal do svého domu, jak mu ostatně právo dovolovalo.

Julie si svou biologickou matku nemohla pamatovat. Byla miminko, když se přestěhovala do domu svého otce. Tehdy se Augustus s Livií vzali. Celý Řím v tom viděl skandál. On se rozvedl v den porodu svého dítěte a vzápětí se oženil. Ona byla vdaná a manžel dostal příkaz od Augusta, aby se s ní rozvedl. Livii první římský císař celý život miloval. A také ji ihned svěřil výchovu své jediné dcery. Jaký mohl být vztah těchto dvou žen?

Většina římských historiků se shoduje, že Livie Julii od malička nenáviděla. Římští historici rádi přehánějí, ale zrnko pravdy zde přeci jen najít můžeme. Přeci jen, proč jsou všechny macechy v pohádkách zlé? Protože prosazují zájmy svých vlastních dětí proti těm nevlastním. Livie měla z prvního manželství dva syny, Drusa a Tiberia. A rozhodně hodlala jejich zájmy prosadit navzdory všem. Když otec dvou chlapců roku 36 př. n. l. zemřel, přestěhovali se oba do Augustovy domácnosti.

Julie vyrůstala v luxusní vile na pahorku Palatinu s výhledem na Řím. Jaké bylo její dětství, se můžeme jen domnívat. Určitě se jí dostalo dobrého vzdělání. Možná měla dobrý vztah se svými nevlastními bratry, Drusem a Tiberiem. Drusus se těšil pověsti milého a vřelého chlapce, s tím si určitě rozuměla. Ale co budoucí císař Tiberius? Někteří starověcí historici naznačují, že snad právě Tiberius se stal objektem jejího zájmu. Vzhledem k pozdějším událostem o tom lze ale pochybovat. Každopádně, ihned když dosáhla patřičného věku, musela začít Julie plnit svou roli. Musela se vdát.

Když se Augustus poohlížel po možném nástupci, nezavadil okem o Liviny syny. Chtěl někoho s juliánskou krví v žilách. Někoho ze své vlastní rodiny. A tak si vyvolil syna své sestry Octavie, Marcella. Mladý Marcellus byl podle Seneky dokonalým Římanem. Byl střídmý, rozumný, statečný a vládl výřečností a moudrostí nezvyklou pro jeho nízký věk. Augustus ho obdařil všemi možnými poctami a oženil ho se svou jedinou dcerou Julií.

Jaké mohlo být manželství těchto dvou mladých lidí? Nevíme. Ale určitě se od útlého věku znali. Podle toho, co o obou víme, mohli si i docela rozumět. Ale nebylo jim dáno mnoho času. Rok až dva po uzavření sňatku, Marcellus z neobjasněných důvodů onemocněl a zemřel. Julie poprvé ovdověla.

Julie ovdověla ve věku 16 let. Zase jednou se měla vdát podle přání svého otce. Tentokrát se provdala za Marca Vipsania Agrippu. Šlo o Augustova celoživotního přítele a nejlepšího generála. Za většinu svých vojenských vítězství vděčil Augustus právě jemu. Agrippa vládl také nevšedním organizačním talentem. Když Augustus přišel o svého následníka Marcella, potřeboval Agrippu víc než kdy dřív. Povýšil ho tedy do těch nejprominentnějších pozic a oženil ho se svou jedinou dcerou. Celý Řím tak měl pochopit, kdo hraje roli druhého muže v říši. Ale co Julie?

Nevíme mnoho o jejich vzájemném vztahu. Každopádně ale manžele dělil věkový rozdíl několik desítek let. Julie byla podle všech zdrojů sečtělá mladá dáma, která milovala společnost a poezii. Hýřila vtipnými poznámkami a stýkala se s vybranými přáteli. Agrippa naproti tomu si více rozuměl se svými muži ve vojenských táborech a podle toho, co po sobě za krátkou dobu své administrativní činnosti zanechal, tak byl tak trochu workoholik. Ti dva nemohli být rozdílnější. Každopádně z manželství přežilo pět dětí. Tři synové a dvě dcery. Agrippa hodně pobýval mimo Řím. Jezdil na vojenské i politické kampaně. Na některých z nich Julie svého muže doprovázela a podívala se tak třeba do východních částí říše.

Agrippa byl často pryč. Antičtí autoři naznačují, že v těch dobách mu Julie nebyla tak úplně věrná. Historik Macrobius nám zanechal barvitý popis Juliina charakteru. Mimo jiné uvádí následující historku.

Lidé se prý divili, jak je možné, že všechny děti se svému otci Agrippovi tak dokonale podobají. Julie si ukázala na své břicho a prohlásila, že pasažéry bere jen tehdy, když je její loď plná.

Macrobius popisuje Julii jako velmi příjemnou mladou ženu, kterou římská veřejnost milovala. A stejně jako její otec i veřejné mínění občas přehlíželo, když se nechovala jako perfektně ctnostná římská manželka. Ta by si takové poznámky ani v žertu nedovolila. Julie představovala dokonalý protipól své nevlastní matky. Milovala poezii a společnost a postrádala politické ambice. Budila pohoršení a skandály. Naproti tomu Livie se plně ztotožnila s ideálem ctnostné manželky, která doma přede vlnu a nedá ani náznakem závdavek k pohoršení. Politické ambice Livii navíc vůbec nechyběly.

Agrippa zemřel náhle v průběhu vojenské kampaně roku 12 př. n. l. Bylo mu 56 let. Julie porodila poslední dítě, Agrippu Postuma, pojmenovaného „pohrobek.“ Byla opět sama. Bylo jí 27 let. Matka pěti dětí, stále mladá a krásná. Její starší syny, Gaia a Lucia, Augustus adoptoval a jmenoval svými následníky. Oba ale byli příliš mladí. Augustus potřeboval někoho staršího, kdo mu pomůže se správou říše. Konečně tedy stočil pohled do své vlastní domácnosti a rozhodl se udělat prozatímního následníka ze svého staršího nevlastního syna Tiberia. Nařídil mu, aby se rozvedl se svou milovanou ženou Vipsanii a aby se oženil s Julii.

Toto manželství byla katastrofa. Oba dva se sňatku dlouho bránili. Julie od začátku prohlašovala, že Tiberiem pohrdá a nemůže ho vystát. Tiberius miloval svou ženu a údajně neschvaloval Juliino chování a pokleslé mravy. Ale ani jeden z nich nedostal na vybranou.

Z počátku vše vypadalo docela idylicky. Nevlastní sourozenci k sobě našli cestu a z té se zrodilo jedno dítě. Následovalo ale několik ran, které císařskou rodinu zdrtily. Nejprve zemřel jejich mladý syn a následně Tiberiův mladší bratr Drusus. To Tiberia zlomilo, odjel za bratrem na hranice říše a dlouho se vzpamatovával. Od té doby už spolu oba manželé nedokázali být. Rozvod nepadal v úvahu, a tak Tiberius, už tak rozladěný z prostoru, jakého se dostávalo mladým Gaiovi a Luciovi, a z role, kterou musel hrát, volil ústup. Odebral se do dobrovolného vyhnanství na ostrov Rhodos. Sňatek s Julií určitě nebyl jediným důvodem jeho odjezdu, ale určitě hrál roli.

Devět let dělilo Tiberiův odjezd do dobrovolného vyhnanství a Juliinu deportaci do vyhnanství nařízeného. Devět let žila v Římě jako vdova, ale provdána. Rozvést se nesměla. Naše antické zdroje se domnívají, že v té době měla mnoho milenců a afér. Vyvozují tak z toho, co víme jistě, že se stalo roku 2 př. n. l.

Ale nemáme důvod jim nevěřit. Věděl Augustus o jejích aférách? Nepochybně ano a to je to, co historiky dodnes zneklidňuje. Není možné, aby Augustus o pletkách své dcery nevěděl. Tajná policie věděla o všem, co se v Římě šustlo.

Julie neměla šanci své zálety před otcem utajit. Ani veselé večírky, na kterých víno údajně teklo proudem. Nutno říct, že opilství se u žen v Římě také netolerovalo. Navíc sám Augustus prosadil velmi přísné úpravy římské rodinné legislativy. Snažil se zasáhnout proti rozvolňování morálky římských vrchních vrstev. A právě ideál ctnostné ženy patřil k jeho prioritám. Na senátory často apeloval, aby své dcery vychovávaly přísně a své manželky plísnili, pokud jim zavdají sebemenší důvod. Svou dceru ale toleroval poměrně dlouho. Dokud nepřekročila jistou mez.

Což se stalo roku 2 př. n. l. Podle antických zdrojů se tehdy konal večírek. Julie se svými mužskými i ženskými společníky z různých společenských vrstev pořádali pitku přímo na Fóru romanu. Na řečnické tribuně pak Julie a snad i její otrokyně pořádaly sexuální orgie se všemi účastníky a snad i s kolemjdoucími. Když se o události dozvěděl Augustus, vyšlo najevo, že se tyto večírky konaly pravidelně. Reagoval velmi prudce. S dcerou už nikdy nepromluvil, poslal ji do vyhnanství, kde jí zakázal veškerou mužskou společnost a pití vína.

Juliiny společníky poslal Augustus také do vyhnanství, jednoho z nich, Jula Antonia, nechal dokonce popravit. To vede historiky dnes k myšlence, že se za tak přísnými tresty skrývalo víc než jen sexuální skandál. Že snad Julie připravovala se svými společníky spiknutí proti svému otci. Když ale známe kontext, nemusíme za vším hledat spiknutí.

Vyhnanství jako trest za cizoložství patřilo ve starém Římě k běžným trestům. Augustus věnoval hodně úsilí reformě rodinného práva, které takto Julie pošlapávala. Kromě toho tak přestala plnit roli, jakou v jeho rodinné politice měla. Její chování vrhalo stín na následníky, na manžela i na Augusta samotného. Ať už se celá událost odehrála skutečně takto skandálně nebo jen Julie střídala milence a pořádala bujaré večírky, ani jedno nebylo pro Augusta přípustné.

Pandaterie je v podstatě taková skála v moři. Po několika letech Augustus podmínky dceřina pobytu zmírnil a nechal ji přesídlit na pevninu. Byl dokonce tak milosrdný, že dovolil Scribonii, Juliině rodné matce, aby dceru doprovázela. O čem si dvě ženy, které se nikdy v životě neviděly, povídaly, nevíme. Času měly dost. Jaký tedy je Juliin odkaz?

Juliánsko-claudiánská dynastie je jejím odkazem. Gaius a Lucius zemřeli v mladém věku. Po Augustovy nastoupil Juliin poslední manžel Tiberius. A po něm Caligula, Juliin vnuk. Poslední císař této dynastie, Nero, byl Juliiným pravnukem. Tak tedy Julie splnila to, co od ní otec očekával. Předala legitimitu juliánskému rodu císařské dynastii. A pro antické historiky a historickou paměť dneška její nemravný život jen zapadá do obrazu této dynastie, která se (ať už byla pravda jakákoliv) v našich hlavách usídlila.

Fantham, Elaine, Julia Augusti. The Emperor's Daughter. Abingdon: Routledge, 2006.

Macrobius, Saturnalia, dostupné online.

Grant, Michael, Římští císařové. Praha: BB art, 2002.

Barrett, Anthony, Životy císařů, Academia, 2012.

Csillág, Pál, The Augustan Laws on Family Relations, Akadémiai Kiadó, 1976.