K vydání knihy vedou různé cesty, jaká je ta vaše?

Milí čtenáři,

kdo tvrdí, že jen jedna cesta vede k cíli, lže. Platí to v životě i ve vydávání knih.

Sama jsem jich vyzkoušela víc a vím, že každá se hodí pro jiný žánr, jinou situaci i jinou fázi autorské cesty. Budeme se věnovat českému trhu, na ten globální přejdeme v pozdějších článcích. Také na svém prvním webináři se věnuji především českému trhu a ten anglický jen zmiňuji okrajově.

Ale vězte, že americký Amazon (ať už si o globálních gigantech myslíte cokoliv) knižní trh poměrně nedávno zdemokratizoval. Knihy komerčních žánrů, jako jsou detektivky, thrillery, romantiky nebo seberozvojové knihy, se skvěle prodávají, aniž by člověk nakladatele potřeboval. Musí si to sice odpracovat, ale knihy vydává násobně rychleji a 70 % zisku jde přímo autorovi do kapsy. Všechno má v rukou. Ale u méně komerčních žánrů, jakým je třeba historie, se to nehodí. Tam se mi mnohem víc vyplatila spolupráce s britským nakladatelstvím také při publikaci v angličtině.

Český trh je jiný. Žádný Amazon nemáme. Pokud tedy chcete vydat knihy sami, sami si zajistíte tisk a sami si je posíláte čtenářům. Na svůj web musíte dostat čtenáře sami pomocí marketingu, brány knihkupectví vám většinou zůstanou zavřené. Cesta spolupráce s nakladatelem se tak zdá jednodušší a ještě lepší vyhlídky slibují hybridní nakladatelství, která vám knihu vydají, ale vezmou si jen 50 % nebo musíte jen nést náklady a knihu propagovat. Oni ji na pulty knihkupectví dostanou.

Jak to tedy je?

Drtivá většina knihkupectví, ne-li všechna, na zprávy od samotných autorů nereagují a jejich knihy nevykupují. Proč? Není v jejich silách sepisovat smlouvu a řešit distribuci s každým autorem zvlášť. Štěstí se na vás usměje třeba ve vašem lokálním knihkupectví v rodném městě nebo ve specializovaném obchodě, kam vaše téma patří. Jako všude jinde, i zde rozhodují kontakty a neformální vztahy. Obecně ale potřebujete prostředníka, distributora, abyste knihu dostali na pulty knihkupectví (včetně těch digitálních pultů).

Distributorů je málo, většinu trhu ovládají tři velcí hráči. Se samostatnými autory se většinou vůbec nebaví. Proč? Protože těch zpráv, kdy jim autoři nabízí své knihy různé kvality, dostanou strašně moc. A stejně jako knihkupci a nakladatelé vědí, že 90 % z těch knih si nikdy na sebe nevydělá. Že zrovna ta vaše je výjimka, to oni nevědí, dokud nemáte důkaz. Proto raději vezmou knihu od nakladatelství, se kterými mají smlouvu. Nakladatelství jim totiž určitou kvalitu zaručuje.

Český knižní trh má problém. Příliš mnoho hráčů. Příliš mnoho knihkupců se snaží dostat knihy ke čtenářům a příliš mnoho nakladatelů tyto knihy vydává. Také každý chceme vydat knihu, že…

Přesycený trh znamená obrovskou konkurenci. Ale pozor, konkurence je dobrá věc. Znamená to, že je poptávka. Jen se musíte dostat do správné pozice a využít ji.

Nakladatel chce na prodeji knih vydělat. Tak snadné to je. Ví, že 90 % knih si nevydělá ani samo na sebe, a příjem nakladatelství zajistí možná těch 10 % knih zaručených autorů a překladových titulů. Chcete-li se k nakladateli dostat, musíte mu nabídnout víc než jen dobrý nápad. Musíte mu přímo zaručit, že vaše kniha vydělá.

Nakladatelé jsou zaplaveni rukopisy od potenciálních autorů. Doslova – zaplaveni. Proto na svých webech upozorňují, že nemáte čekat na odpověď. Nedočkáte se, není v jejich silách to všechno posuzovat, číst a odpovídat odmítnutým autorům. Proto jim musíte zajistit prodej knihy už v první řádce vaší nabídky. Ale psát nabídky rukopisu je samostatná disciplína, kterou v zahraničí zajišťují autorům agenti. Možná vás uráží, že vám jako spisovateli ani tu trochu pozornosti nevěnují. Mě to uráží, bez nás by neměli nic, my jsme alfa a omega knižního businessu. Ale zkuste se na to podívat z jejich pohledu. Není to totiž tak, že by o vás nestáli. Oni možná stojí právě o vás, jen to nevědí a je na vás, abyste je přesvědčili.

Řekla jsem, že nakladatelé jsou zaplaveni rukopisy, tak bych měla dodat – nekvalitními rukopisy. Váš rukopis je bezpochyby nekvalitní. Také můj rukopis byl nekvalitní, než jsem mu věnovala péči, redakční úpravy, najala si korektora a vyladila ho k dokonalosti. Nakladatelé vědí, že i s tou jednou perlou v hromadě unylých románků bude spousta práce. Ta práce je bude stát peníze, protože redaktory, korektory, marketingové stratégy i grafiky musí zaplatit. A potom z autora, třeba sebenadějnějšího, udělat značku, kterou budou lidi kupovat, to také bude na nich.

Ale takové autory, kteří časem budou pojem, oni chtějí – najít, objevit, získat a nepustit. Jste to vy? Možná, ale jak jim to dát najevo?

Vydávat knihy s tradičním nakladatelstvím má své výhody. Nikoliv finanční – začínající autor v České republice často nedostane ani zálohu, čeká na vydání knihy dva roky a pak dostane 8 % z prodejní ceny bez DPH. Většina knih se nedostane přes 1000 výtisků za celý svůj životní cyklus.

Ale mám pro vás novinku – těch 1000 výtisků zvládnete prodat sami a při tom si nechat 70–80 % z prodejní ceny. Nakladatele potřebujete ve chvíli, kdy chcete vydat víc než 1000 výtisků, kdy jste ochotni čekat. To vám nakladatel může poskytnout, bude-li chtít. Uvidí-li ve vaší knize potenciál, znásobí své marketingové snažení a dostane vás třeba na 5000 prodaných kopií ročně. Dá vám slušnou zálohu a třeba 15 % z prodejní ceny. Pomůže vám s prodejem překladových práv, práv na audioknihu a uzavře s vámi rád smlouvu na další knihu v sérii.

Přesto má cesta vydání knihy u tradičního nakladatele své místo tam, kde nechcete na knize vydělat, ale chcete ji dostat ke čtenářům. Nechcete nebo nemůžete investovat do redaktora, korektora nebo marketingu. Nerozumíte si s online platformami a nástroji a nemáte peníze někoho si najímat. Počítejte ale, že výdělek (obecně malý) a počet prodaných knih není ve vašich rukou. Můžete mít štěstí, ale není to na vás. Pokud vám to nevadí, tak knihu napište a zvyšte její šanci na přijetí nakladatelem tak, že:

V příštím e-mailu si probereme cestu self-publishingu, ale nejprve se podívejme na hybridní nakladatelství na českém trhu.

Nebudu je jmenovat, protože vznikají rychle a často i zanikají. Poznáte je snadno. Jsou to ty firmy, které nabízí „splnění snu o vydání knihy“. Jejich business model je jasný. Oni nekupují vaši myšlenku se záměrem ji prodat čtenářům, oni vám nabízí službu a nechají si ji zaplatit.

Zaplatíte ji buď přímo vybráním ohromné částky, ještě než začnou na knize pracovat. Nebo nehorázně vysokými procenty z prodeje – nehoráznými na to, že stejně všechno platíte sami a marketing děláte sami. Nebo třeba nesmyslně vysokými cenami tisku, které se vyšplhají až na pětinásobek ceny za jeden výtisk, jaký by si naúčtovala běžná tiskárna.

Za to vám nabídnou „pomoc s vydáním“ – grafické úpravy, obálku, sazbu, někdy i redakční úpravy. Tu pomoc s vydáním vám ale naúčtují, v podstatě jen zprostředkují kontakt na profesionály, které byste si mohli najmout sami. Na českém trhu jich moc není, na globálním trhu se přímo freelanceři specializují na tvorbu obálek, formátování knih, namluvení audioknih nebo různé formy redakčních úprav textu. U nás nenajdete přímo specialisty, ale normální grafiky, kteří zvládnou sazbu, originální obálku, nebo profesionální češtináře, kteří zvládnou redakci a korektury.

A pro mnoho z těchto činností se už dnes hodí AI nebo uživatelsky příjemné digitální nástroje, které zvládnete použít sami.

V čem jsou tedy tyto hybridní hráči nezastupitelní? Pokud toužíte dostat knihu do kamenných či online knihkupectví, musíte jít buď jejich cestou, nebo cestou tradičního nakladatele. Jen tyto dva subjekty drží klíče ke smlouvám s distributory. Pokud se mi podaří dobouchat se jako samostatný autor (s vlastním nakladatelstvím a vlastní ISBN řadou, ale malý) na distributorské dveře, dám vám vědět. Zatím se mi to nepovedlo, a to se můžu prokázat katalogem s knihami, které mají každá stovky prodaných kopií bez spolupráce s velkými hráči a globální prodeje. Stejně mám smůlu.

Pokud tedy chcete knihu na pultech, doporučuji jít cestou tradičního nakladatelství. Hybridním modelům bych se vyhnula, ať počítám, jak počítám, nikdy jsem se nedopočítala k výhodným číslům. V tom je právě ale to kouzlo – vaše čísla můžou být jiná.

Psaní knih je jako podnikání, každý máme jinou startovní čáru a jiné představy. A také jiná očekávání. Mně by se také líbila představa mých knih v knihkupectví, ale pouze proto, že touto cestou oslovím ty čtenáře, ke kterým se má online propagace nedostane. Nepovažuji to za samospásnou cestu. Zajděte si někdy do obchodu s knihami. Podívejte se, jaká jména a témata se objevují na pultech s „novinkami“ a „bestsellery“ hned u vchodu. Zkuste odhadnout, kde by se octla vaše kniha jako prvotina neznámého autora. A odpovězte si sami, kolik knih by se v takovém případě prodalo. Bez vaší aktivní snahy knihu propagovat moc ne.

Ale možná píšete o tématu, které přesně mezi „novinky“ (často kontroverzní, velmi aktuální nebo jinak zajímavá témata) zapadne. Nebo prostě nic jiného než knihu na poličce knihkupectví nechcete. Oba přístupy jsou v pořádku a je to jen na vás. Má rada ale zůstává. Vyhněte se hybridním nakladatelům a zkuste svůj rukopis i dopis nakladateli vyladit tak, aby byl přijat. Najděte správného nakladatele, řekněte mu to, co chce slyšet. K tomu musíte chápat, jak myslí on, a naučit se o své knize přemýšlet jinak.

Také to si řekneme na webináři už 26. listopadu, protože ten pokrývá všechny varianty vydání knihy.