Článek
Když Mary Bryant nastupovala na loď do Austrálie, nebyla hrdinka. Byla to mladá žena z Cornwallu odsouzená k deportaci s první vlnou trestanců, kteří měli vybudovat britskou kolonii na opačném konci planety. O pár let později se z ní stala jedna z prvních lidí, kteří z tohoto „konce světa“ dokázali utéct — a to způsobem, který zní jako legenda, jenže se skutečně stal.
V roce 1791 byla kolonie v Sydney (tehdy Botany Bay a okolí) pořád spíš improvizovaný experiment než město. Jídlo se přídělovalo, práce byla tvrdá a naděje na návrat domů téměř nulová. Mary měla manžela Williama a dvě malé děti. A pak přišlo rozhodnutí, které je buď zachrání, nebo je všechny zabije: ukrást člun a odplout.
Plán, který se neměl povést
Nešlo o velkou loď. Šlo o malý otevřený člun — a oceán kolem Austrálie není kulisa, ale bariéra. Mary s Williamem a dalšími uprchlíky využili chvíle, kdy měli přístup k plavidlu a zásobám, a vyrazili. Z kolonie odpluli 28. března 1791, ve skupině, která byla poskládaná tak, aby měla aspoň základní šanci: někdo znal moře, někdo uměl navigovat, někdo byl fyzicky silný.
Cíl zněl až směšně ambiciózně: dostat se na Timor, tehdy pod nizozemskou správou.
Moře, hlad a chvíle, kdy se rozhoduje o životě
Přicházely bouře, člun nabíral vodu a posádka musela neustále vylévat, aby se nepotopili. V jednu chvíli jim v noci prasklo kotevní lano a člun se dostal do situace, kdy šlo o minuty — a podle pozdějších líčení prý právě Mary, která sama sotva stála na nohou, křičela, aby nepodléhali panice, a začala vylévat vodu kloboukem. Ostatní se přidali a přežili.
K tomu vedro, spálená kůže, nedostatek vody, špatné jídlo a dvě malé děti, které se v takových podmínkách nedají „odložit stranou“, když je potřeba pádlovat nebo zachraňovat loď. Čím dál byli od kolonie, tím méně šlo o útěk a tím víc o prosté přežití dalšího dne.
Když už jste skoro volní… a přesto ne
Na Timor se skutečně dostali. Tenhle fakt sám o sobě je šílený: skupina trestanců v otevřeném člunu zvládla cestu, kterou by si mnozí námořníci netroufli ani naplánovat. Jenže svoboda není jen geografie. Na Timoru byli nakonec dopadeni a předáni zpět britské moci.
A pak přichází ta část, kvůli které ten příběh pálí i po dvou stoletích. Dlouhá cesta a vyčerpání si vybraly svou cenu — Mary přišla o manžela i děti. Přežila ona, ale to, za co utíkala, jí bylo vzato.
Je to příběh, který se čte jako film: útěk, oceán, záchrana, dopadení. Jenže film obvykle končí v okamžiku, kdy se hrdinka dostane „do bezpečí“. Skutečný život pokračuje dál — a někdy je právě to nejkrutější.
Zdroje:
Judith Cook, To Brave Every Danger : Epic Life of Mary Bryant of Fowey, Highwaywoman and Convicted Felon, Her Transportation and Amazing Escape from Botany Bay, Macmillian, 1993.
https://adb.anu.edu.au/biography/bryant-mary-1843
https://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Bryant
