Článek
První křesťanské tradice vznikaly pod vlivem židovského neboli semitského počítání času. A v tomto pojetí den začíná západem slunce.
Také proto v anglicky mluvících zemích se Vánoce slaví až 25. prosince, protože podle tradice se Ježíš nenarodil 24. prosince, ale 25. prosince, lépe řečeno v noci na 25. prosince. Ale protože to bylo v Betlémě, tak už byl 25. prosinec, protože bylo po západu slunce.
Zde se řídíme semitským určováním počátku dne. Židé a Arabové počátek nového dne tradičně vidí v západu slunce. Ať se nám to totiž líbí, nebo ne, Ježíš se narodil židovským rodičům. Nám to je možná dnes v našem multikulturním světě nakonec jedno, ale středověké nebo třeba barokní katolické církvi to jedno nebylo. Nenechme se zmást těmi obrázky blonďatých a modrookých Madonn. Ježíš byl žid a Marie byla židovka. Tradiční evropská jména, jako Marie, Petr, Pavel, Štěpán nebo Lukáš, jsou všechna židovského původu.
A co další vánoční tradice a jejich historie: třeba vánoční stromek?
Tradice zdobení vánočního stromku má své kořeny v Evropě a vznikla spojením pohanských, křesťanských a místních zvyků. Strom jako symbol života byl používán ve slavnostech a rituálech dlouho před křesťanstvím. Ve starověkých pohanských kulturách, jako byli Germáni nebo Keltové, byly stálezelené rostliny (jako jedle nebo cesmína) symbolem věčného života a obnovy přírody během temné zimy. Tyto rostliny byly používány při oslavách zimního slunovratu (kolem 21. prosince), kdy lidé zdobili své domy větvemi, aby si zajistili ochranu před zlými duchy a přivolali slunce zpět na oblohu.
Ve středověku hrály stromy důležitou roli ve vánočních hrách, které zobrazovaly biblické příběhy. Jedním z nich byl „rájový strom“ ozdobený jablky, symbolizující Strom poznání z ráje. Tyto hry se obvykle pořádaly na svátek sv. Adama a Evy (24. prosince) a staly se předzvěstí zdobení stromů. Ale Evropané dlouho dávali přednost tradici vánočního betlému.
Tradice zdobení vánočního stromku, jak ji známe dnes, pochází z Německa z 16. století. Podle legendy první vánoční stromek ozdobil německý reformátor Martin Luther. Prý při noční procházce viděl hvězdy mezi větvemi stromů a tento pohled ho inspiroval, aby domů přinesl jedli a ozdobil ji svíčkami, aby ukázal své rodině krásu nebe.
Vánoční stromek se stal oblíbeným zejména v německých protestantských domácnostech. Do 18. století už byla tato tradice běžná v mnoha německých regionech. Stromky se zdobily jablky, ořechy, sladkostmi a papírovými ozdobami. Šlo zde mimo jiné o snahu vymezit se vůči sobě navzájem. Vánoce samotné se staly pro protestanty novou symbolickou oslavou. Zatímco katolíci v 17. století do centra křesťanova roku položili Velikonoce, protestanté slavili jako nejvýznamnější svátek Vánoce. A ti němečtí při tom zdobili stromek.
Zdroje:
Marie Bláhová, Historická chronologie, Libri, 2001.
Drahomír Suchánek, Václav Drška, Církevní dějiny, Grada, 2013.