Článek
V jejich stínu působily ženy, které se staly královnami obchodu s kokainem. Mnohé z nich nestály jen v pozadí jako manželky či milenky – naopak dokázaly převzít řízení celých organizací, vyjednávat s konkurencí a bez váhání se uchýlit k násilí.
Jejich příběhy dokazují, že ve světě narkobyznysu neexistuje slabší pohlaví. Některé sázely na krásu a šarm, jiné na chladnou brutalitu. Jedny se staly ikonami popkultury, jiné skončily zapomenuté. Všechny ale spojuje jedno – přežily v prostředí, kde se život často měří jen na dny.
Griselda Blanco – „Královna kokainu“
Pokud hledáme zosobnění brutality, je to Griselda Blanco. Narodila se v kolumbijském Medellínu v roce 1943 a už v dětství byla známá svou krutostí. Podle legendy měla už ve dvanácti letech unést dítě ze sousedství a po neúspěšném výkupném ho zabít.
V 70. a 80. letech se stala klíčovou postavou „kokainové éry“ v Miami. Její impérium vydělávalo desítky milionů dolarů měsíčně a Blanco se brzy dočkala přezdívek jako „La Madrina“ (Kmotra) nebo „Černá vdova“. Zasloužila si je – podle vyšetřovatelů nechala odstranit stovky lidí, včetně svých vlastních manželů. Neváhala použít násilí proti komukoli, dokonce i proti ženám a dětem.
V roce 1985 ji zadržela policie v Kalifornii a odsoudila k 15 letům vězení. Po propuštění byla deportována zpět do Kolumbie. V roce 2012 ji v Medellínu zastřelil motorkář – ironicky přesně tím způsobem, který sama tolikrát nařídila použít.
Sandra Ávila Beltrán – „Královna Pacifiku“
Sandra Ávila Beltrán se narodila do světa, kde byly vazby na drogy stejně samozřejmé jako rodinné oslavy. Její otec i strýcové stáli u zrodu mocného kartelu ze Sinaloy. Sandra si ale získala pozornost nejen díky původu, ale i díky své eleganci, sebevědomí a schopnosti vyjednávat s kolumbijskými dodavateli.
V roce 2007 ji mexická policie zatkla a obvinila z praní špinavých peněz i z účasti na obchodování s drogami. Ve vězení strávila několik let, ale přímé důkazy o vraždách se nikdy neprokázaly. Sama tvrdila, že se jen narodila do prostředí, které jí nedalo jinou možnost.
Po propuštění v roce 2015 se stala spíše mediální osobností. Objevuje se v dokumentech, dává rozhovory a na sociálních sítích vystupuje jako celebrita. Její příběh inspiroval i slavné narkoseriály.
Emma Coronel Aispuro – královna soudní síně
Emma Coronel se narodila roku 1989 v Kalifornii, ale vyrůstala v Mexiku. Jako sedmnáctiletá královna krásy poznala Joaquina Guzmána, známého jako El Chapo. Brzy se stala jeho manželkou a provázela ho i během soudních procesů.
Po jeho zatčení vystupovala v médiích jako oddaná partnerka, která podporuje „muže lidu“. Jenže vyšetřovatelé tvrdí, že hrála mnohem větší roli – měla pomáhat při organizaci jeho útěku z vězení a podílet se na logistice kartelu.
V roce 2021 byla v USA odsouzena ke třem letům vězení. Po propuštění v roce 2023 se rychle vrátila do veřejného života. Objevuje se jako influencerka, pózuje na módních přehlídkách a buduje vlastní značku. Nebyla to žádná oddaná manželka, ale žena, která dobře věděla, jak to v tomhle byznysu chodí a stala se důležitou součástí kartelu.
Enedina Arellano Félix – účetní, která řídila Tijuanský kartel
Většina jejích bratrů skončila ve vězení nebo byla zabita, a tak musela Enedina převzít otěže Tijuanského kartelu. Na rozdíl od krvežíznivé Griseldy Blanco vsadila na finanční rozvahu a vyjednávání. Původně působila jako účetní a právě díky tomu dokázala přetvořit strukturu kartelu tak, aby přežil turbulentní časy.
Místo nekonečných krvavých válek preferovala aliance a obchodní dohody. I proto je dodnes považována spíše za „mozkový trust“ než za vojenského vůdce.
Další ženy, které psaly historii kartelů
- Guadalupe Fernández Valencia („La Patrona“) – klíčová postava při převádění drog přes hranici. V roce 2016 zatčena a odsouzena na deset let. Guadalupe Fernández Valencia, známá pod přezdívkou „La Patrona“, patřila mezi nejdůležitější ženy v rámci kartelu Sinaloa. Její hlavní úkol spočíval v zajišťování bezpečných tras pro převádění kokainu a heroinu přes hranici mezi Mexikem a Spojenými státy. Oproti jiným ženám z prostředí kartelů se nevystavovala veřejnosti, ale o to silnější vliv měla v zákulisí. Federální úřady ji dlouho nedokázaly dopadnout, přestože se pohybovala přímo u jádra Guzmánovy organizace. V roce 2016 byla zatčena a později odsouzena k deseti letům vězení – pro americkou justici šlo o jeden z významných zásahů proti infrastruktuře Sinaloa kartelu.
- Ignacia Jasso („La Nacha“) – Když se dnes mluví o „královnách kartelů“, málokdo si uvědomuje, že už ve 20. letech 20. století působila žena, která položila základy mexického narkobyzysu. Ignacia Jasso, přezdívaná „La Nacha“, byla průkopnicí pašování drog přes hranici do Spojených států. Vybudovala si vlastní síť tras a kontaktů, které přežily celé dekády a staly se inspirací pro pozdější kartely. O její brutalitě i schopnosti přežít ve světě mužů kolují legendy – nejenže obstála, ale dokázala si udržet moc i v prostředí, kde většina lidí končila mrtvá nebo ve vězení. Dá se říct, že právě ona byla jednou z prvních skutečných „kmoter“ mexického podsvětí.
- Mireya Moreno Carreón – Příběh Mireyi Moreno Carreón je ukázkou, jak hluboko dokáží kartely pronikat do státních institucí. Jako bývalá policistka měla přístup k informacím, které byly pro kartel Gulf nesmírně cenné. Po odchodu ze služby se k organizaci přidala naplno a začala využívat znalostí policejní taktiky ve prospěch zločinců. Její případ ukázal, že kartely nepotřebují jen vojáky nebo obchodníky s drogami – stejně důležití jsou lidé, kteří rozumí systému zevnitř a dokážou ho obejít. Pro mexickou veřejnost se stala symbolem toho, jak snadno se hranice mezi zákonem a zločinem může rozplynout.
Proč ženy pohybující se ve světě ochodu s drogami fascinují?
Příběhy těchto žen boří stereotypy. Nebyly to pasivní partnerky čekající doma na manžela. Často se staly vyjednavačkami, organizátorkami i vůdkyněmi.
Filmy a seriály ukazují jejich svět jako směs luxusu a moci. Skutečnost je ale mnohem drsnější. Většina z těchto žen strávila roky za mřížemi, přišla o majetek i rodinu. Některé zemřely násilnou smrtí, jiné přežívají s cejchem zločince.
Ženy v drogových kartelech nejsou pouhou kulisou. Některé se staly tváří brutality, jiné vsadily na rozum a strategii. Ať už šlo o chladnokrevnou Griseldu Blanco, elegantní Sandru Ávilu nebo věrnou Emmu Coronel – jejich příběhy dokazují, že drogové kartely nejsou jen mužskou záležitostí.
Zdroje: