Článek
Na první pohled působil jako aristokrat z jiné doby. Vysoký muž s knírem, majitel statků, politik rakouského parlamentu, člověk z vyšší společnosti. Jenže pod uhlazeným vzhledem se skrýval fanatik, který už koncem 19. století hlásal nenávist vůči Židům, odpor k demokracii a myšlenku „čistého německého národa“. Jmenoval se Georg von Schönerer – a mnozí historici ho dnes označují za jednoho z ideových předchůdců nacismu.
Když se mluví o kořenech Hitlerovy ideologie, většina lidí automaticky zamíří do Německa 30. let. Jenže některé z nejnebezpečnějších myšlenek vznikaly mnohem dřív. A právě Schönerer byl jedním z lidí, kteří je začali šířit dávno předtím, než se narodil moderní nacismus.
Rakousko-Uhersko jako sud s prachem
Konec 19. století nebyl v Evropě klidnou dobou. Rakousko-Uhersko bylo obrovské mnohonárodnostní impérium, ve kterém vedle sebe žili Němci, Češi, Maďaři, Chorvati, Poláci i další národy. A právě to Schönerer nenáviděl.
Byl přesvědčený, že německy mluvící obyvatelé mají být nadřazení ostatním. Odmítal myšlenku společného soužití různých národů a chtěl, aby se rakouští Němci spojili s Německem. Tehdy šlo o extrémní názor. Pro mnoho lidí ale začal být přitažlivý.
Schönerer uměl mluvit k davům. Nebyl nudným politikem od stolu. Jeho projevy byly agresivní, emotivní a často plné vzteku. Přesně ten typ řečníka, který dokáže lidi strhnout ve chvíli, kdy společnost hledá viníka svých problémů.
A Schönerer ho našel velmi rychle.
Židé jako nepřítel
Dnes je těžké číst některé jeho výroky. O Židech mluvil jako o hrozbě pro společnost, obviňoval je z ovládání ekonomiky i politiky a šířil konspirační představy, které později převzali nacisté.
Právě u něj se začínají objevovat myšlenky, které budou o desítky let později znát miliony lidí z Hitlerových projevů. Nešlo jen o běžné předsudky své doby. Schönerer budoval celý politický program založený na nenávisti.
Byl také jedním z prvních politiků, kteří používali heslo „Heil“. Jeho příznivci zdravili svého vůdce způsobem, který později až nápadně připomínal nacistické rituály.
Historici se dodnes přou o to, nakolik právě Schönerer ovlivnil mladého Adolfa Hitlera. Jisté ale je, že Hitler o něm věděl a některé jeho postoje obdivoval.
Politik, který propadl vlastní radikalizaci
Zajímavé je, že Schönerer nebyl od začátku extremistou. V mládí působil spíš jako reformní politik. Postupně se ale radikalizoval.
Čím víc získával příznivce, tím tvrdší byla jeho rétorika. Nenávist se stala jeho hlavním politickým nástrojem. Útočil na novináře, liberály, Židy i monarchii. Nakonec se dostal do konfliktu i se samotným císařským režimem.
V roce 1888 dokonce vtrhl se skupinou stoupenců do redakce novin, které kritizovaly německého císaře. Redakci zdemolovali a Schönerer skončil ve vězení. Přišel o šlechtický titul i část politického vlivu.
Jenže ani to jeho popularitu úplně nezničilo. Naopak – pro část veřejnosti se stal „mučedníkem“, který bojuje proti systému.
A právě v tom je možná největší varování jeho příběhu.
Jak se z extremisty stane idol
Schönerer ukázal něco, co se v dějinách opakuje znovu a znovu. Radikální politici často získávají podporu tím, že lidem nabídnou jednoduchého nepřítele. Vysvětlení složitých problémů pak zní až nebezpečně snadno.
Může za to určitá skupina lidí.
Může za to menšina.
Může za to někdo „cizí“.
Právě takové myšlenky dokážou fungovat i ve chvíli, kdy jsou postavené na lžích nebo manipulaci.
Schönerer nebyl jen výstřední politik z dávné minulosti. Byl ukázkou toho, jak snadno může společnost sklouznout k radikalismu, pokud se strach a frustrace promění v nenávist.
Muž, na kterého se téměř zapomnělo
Dnes jméno Georg von Schönerer zná mimo historické kruhy málokdo. Ve stínu Hitlera zůstal téměř zapomenutý. Přesto právě on pomáhal vytvářet prostředí, ze kterého později vyrostla jedna z nejtemnějších ideologií moderních dějin.
Jeho příběh je nepříjemný hlavně proto, že nepůsobí jako něco vzdáleného a nepochopitelného. Naopak. Ukazuje, jak nenávist často nezačíná válkou ani diktaturou. Začíná slovy. Politickými hesly. Rozdělováním společnosti na „nás“ a „ty druhé“.
A právě proto stojí za to si Georga von Schönerera připomínat i dnes.
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/Georg-Ritter-von-Schonerer
https://en.wikipedia.org/wiki/Georg_Ritter_von_Schönerer
https://www.stoplusjednicka.cz/otec-antisemitismu-myslenky-georga-schonerera-inspirovaly-i-hitlera
https://en.wikipedia.org/wiki/Nazism
https://www.gedaechtnisdeslandes.at/personen/person/schoenerer-1/
