Český pionýr z okresu Buffalo: Příběh Franka Fialy a vzniku městečka Ravenna

Zatímco většina českých přistěhovalců zapouštěla v druhé polovině 19. století kořeny v úrodných oblastech na východě Nebrasky, našli se i tací, kterým přišel úrodný východ příliš těsný a drahý. Odvážnější nátury lákal ještě neprozkoumaný, drsnější západ. Právě tam, na pomezí okresů Buffalo a Sherman, vznikla významná krajanská komunitní enkláva známá jako Buffalo Bohemians.

U jejího zrodu stál nezdolný muž s pohnutým osudem – Frank Fiala. A jak už to tak na západě bývalo, na jeho cestě nechyběla nezištná pomoc věrných přátel, ničivý požár, divoká válka o půdu s místními ranchery ani dobrodružná vidina floridského rajského života.

Frank Fiala se narodil v roce 1843 v Hořelicích (dnes součást Rudné u Prahy). Když v roce 1869 dorazil do New Yorku, stál na americké půdě bez jediného centu v kapse. Aby se mohl přepravit do tehdejšího centra přistěhovalců v Chicagu, musel si půjčit peníze od známého.

Fiala však disponoval devizou, která měla na divokém kontinentu hodnotu zlata – ovládal několik jazyků. Získal díky tomu místo v chicagském hotelu pro přistěhovalce s tehdy výborným platem 2 dolary na den. Našetřený kapitál mu umožnil přesunout se do Iowy a začít pracovat jako čeledín. Na krajské tancovačce se seznámil s českou dívkou Annou Bratršovskou, vzali se a z našetřených peněz si zřídili malou dílnu na výrobu doutníků.

Slubný rozjezd však zmařil rok 1873. Spojené státy zasáhla hluboká ekonomická krize a Fialovu dílnu do základů spálil požár. Rodina se ocitla zničehonic na mizině.

V nejtěžší chvíli nabídli Fialovi pomocnou ruku dva vlivní krajané z Omahy – vydavatel Jan Rosický a novinář Edward Rosewater.

(O tom, jak Rosewater z chudého kluka z Příbramska vyrostl v klíčového muže Ameriky, si můžete přečíst v článku: Edward Rosewater: Kluk z Příbramska, který s Lincolnem měnil dějiny Ameriky. Fascinující životní osud jeho přítele a kolegy pak najdete v textu: Kulturní architekt Nebrasky: Příběh Jana Rosického.)

Oba muži doporučili Fialovi, aby využil federální zákon o usídlování (Homestead Act) a získal dostupnou půdu v panenské nebraské prérii. Zajistili pro něj vyměřovací mapy volných pozemků v okresech Sherman a Buffalo.

Fiala terén prozkoumal a v červnu 1878 přivedl z Iowy svou manželku, pět dětí, matku, nevlastního otce Josefa Horáka a švagra Václava Nového. Všichni si zabrali osadnické příděly v okruhu čtyř mil od místa, kde o pár let později vyrostlo město Ravenna.

První roky na prérii znamenaly neuvěřitelné odříkání. Fialovi postavili své první obydlí z prérijních drnů (tzv. sod house) a přivydělávali si sezónní prací u velkochovatele dobytka Erastuse Smithe. Smith byl mimo jiné legendární postavou nebraské meteorologie – mezi lety 1878 až 1909 poctivě zaznamenával pro americký úřad zemědělství teplotu a srážky 4× denně bez jediného vynechaného dne.

Fiala chtěl v pustině vytvořit skutečný český domov. Prostřednictvím Rosického novin Pokrok západu soustavně inzeroval výhody zdejší půdy. Zpočátku přicházeli osadníci pomalu, ale během pěti let už kolem nemovitostí Fialových fungovala početná česká komunita.

Klíčový zlom nastal v roce 1886. Železniční společnost Burlington and Missouri Railroad odkoupila část Smithových pozemků a založila železniční uzel Ravenna (pojmenovaný podle italského města). Z nehostinné planiny, kde se ještě nedávno proháněla stáda buvolů, se rázem stalo rušné obchodní centrum s vlastní bankou, hotely a spolkovými domy.

Příchod českých zemědělců však rozdmýchal ostré konflikty. Velcí chovatelé dobytka (tzv. cattlemen) byli zvyklí využívat volné prérijní pastviny bez omezení a ohraničení. Najednou jim do cesty vstoupili zarputilí čeští osadníci, kteří začali půdu vyměřovat, orat a stavět ploty.

Napětí v širším regionu v té době dosahovalo vrcholu – tragické střety mezi kovboji a osadníky v sousedním okrese Custer tehdy plnily titulky novin. Rancheru se snažili farmáře zastrašovat a vyhánět, ti jim na oplátku kradli a zabavovali volně pobíhající dobytek, který jim ničil úrodu. Čeští osadníci však tlak vydrželi. Místo divokého pastvinářství přinesli do divočiny trvalou civilizaci – postavili pevné domy, zřídili školy, kostely i mosty.

Frank Fiala byl povahou neklidný vizionář. Když se v roce 1894 zdálo, že má na nebraské prérii všechno, podlehl lákavým nabídkám na zázračné zbohatnutí na Floridě. Prodal svou vybudovanou farmu, naložil dva železniční vagóny dobytka i s koni a s manželkou a dvanácti dětmi odcestoval na jih.

Floridské dobrodružství však skončilo naprostým finančním debaklem. Zubožená rodina se musela zničehonic vracet zpět na sever. Po neúspěšném pokusu o farmáření v Missouri zakotvili na pět let v Grand Islandu, kde Frank provozoval prodej doutníků a pojišťovací agenturu. Nakonec je to stejně táhlo zpět k Ravenně, kde zakoupili novou farmu těsně u hranic města.

Frank a Anna Fialovi vychovali deset dospělých dětí. Rodina se zapsala do historie města mnoha způsoby – jejich dcera se provdala za Johna Veselého, který v Ravenně v letech 1891–1894 provozoval vyhlášený hostinec a budovu místní opery. Sám Frank Fiala stál později v čele místních spolkových organizací a působil např. jako předseda krajanské tělovýchovné i bratrské jednoty.

Příbuzní Horákovi a Noví, kteří s Fialou v roce 1878 přišli, zůstali na svých původních usedlostech po celý život. Dnes odpočívají na malém historickém hřbitově Horak Cemetery, zřízeném v rohu jejich původního osadnického pozemku.

Příběh Franka Fialy ukazuje mimořádnou houževnatost českých emigrantů. Lidí, kteří se nenechali zlomit požáry, ekonomickými krizemi a nezdary, a dokázali z nehostinného kusu nebraské prérie vybudovat domov pro stovky dalších krajanů.