Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Invazní sršeň už je v Česku. Poznáte ji? Nález se má hlásit

Foto: Tsaag Valren/Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Je tmavší než naše sršeň a na nohách má nápadně žluté konce. Sršeň asijská už byla potvrzena i v Česku. Odborníci chtějí, aby ji lidé poznali a hlásili.

Článek

Sršeň asijská už dorazila do Česka. Poznáte ji podle žlutých nohou

Na první pohled může vypadat jako další velká vosa nebo naše známá sršeň. Jeden detail je ale velmi nápadný: žluté konce nohou. K tomu převážně tmavé tělo a široký oranžový pruh na zadečku.

Právě tak vypadá sršeň asijská neboli Vespa velutina – invazní druh, který se Evropou šíří už více než dvě desetiletí a který byl potvrzen také v České republice.

Není důvod propadat panice. Důvod naučit se ji poznávat ale existuje.

V Česku byla poprvé nalezena v roce 2023

První potvrzené pozorování sršně asijské v České republice přišlo 5. října 2023 v Plzni-Skvrňanech. Hnízdo se podařilo najít a o čtyři dny později zlikvidovat.

Další jedinci byli následně zaznamenáni například u Rudné u Prahy nebo v Hrádku u Rokycan, kam se podle AOPK dostali se zásilkou z Francie. Na přelomu července a srpna 2024 bylo další celé hnízdo nalezeno a odstraněno v Budišovicích na Opavsku.

K červnu 2026 AOPK uváděla, že od roku 2023 byla na území České republiky zaznamenána dvě hnízda sršně asijské. To je důležitá informace: druh už v Česku potvrzen byl, ale není správné vytvářet dojem, že by byl běžně rozšířen po celé republice.

Právě první roky výskytu jsou ale rozhodující. Pokud se nové hnízdo podaří objevit včas, odborníci se ho mohou pokusit odstranit dříve, než se populace dál rozšíří.

Nehledejte největšího sršně

Tady přichází jedno z největších překvapení.

Sršeň asijská není větší než naše sršeň obecná. Naopak bývá o něco menší.

Podle informačního materiálu AOPK měří sršeň asijská přibližně 17 až 32 milimetrů. Sršeň obecná může být zejména v případě královen ještě větší.

Proto není nejlepší poznávací znak velikost.

Dívejte se hlavně na barvy.

Sršeň asijská: převážně černé tělo, široký oranžový pruh na zadečku, oranžová přední část hlavy a žluté konce nohou.

Sršeň obecná: podstatně světlejší žlutý zadeček s černými pruhy, žlutá přední část hlavy a červenohnědé až tmavé nohy.

Právě nápadné „žluté ponožky“ na nohách jsou znakem, který si lze zapamatovat nejsnáze.

Pro člověka není největším problémem

Slovo „asijská“ a fotografie tmavého sršně mohou snadno vyvolat dojem mimořádně nebezpečného hmyzu.

Český eradikační plán ale uvádí, že útoky sršně asijské na člověka nejsou hlavním problémem a pro zdravého člověka nepředstavuje větší nebezpečí než běžná sršeň obecná.

To samozřejmě neznamená, že je bezpečné přibližovat se k hnízdu.

Stejně jako jiné sršně ho může bránit a bodnutí je bolestivé. AOPK proto výslovně doporučuje, aby se lidé nepokoušeli případné hnízdo sami likvidovat.

Největší problém mají včely

Důvod, proč ochránci přírody sršeň asijskou tolik sledují, leží především jinde.

Je to velmi schopný predátor hmyzu. Významnou část její kořisti tvoří včely a další opylovači. Dokáže lovit před včelími úly a opakovaně napadat vracející se včely. AOPK ji proto označuje za hrozbu nejen pro včelstva, ale také pro volně žijící hmyz.

Pro evropské ekosystémy je problémem právě to, že zde není původním druhem.

Do jihozápadní Francie byla zavlečena z Asie na začátku tohoto století a následně se začala Evropou šířit. Česká republika tak není izolovaným případem.

Hnízdo může být vysoko nad hlavou

Ani hnízda nemusí být snadno viditelná.

Velká sekundární hnízda mají kulovitý až hruškovitý tvar a charakteristický vstup z boku. Často se nacházejí vysoko v korunách listnatých stromů, ale mohou být také v budovách, keřích nebo výjimečně u země.

A právě proto může být obyčejná fotografie od člověka, který si všimne podezřelého hmyzu, překvapivě důležitá.

AOPK žádá veřejnost: vyfoťte ji a nahlaste

Agentura ochrany přírody a krajiny apeluje na veřejnost, aby podezření na sršeň asijskou hlásila.

Ideální je jedince nebo hnízdo z bezpečné vzdálenosti vyfotografovat, poznamenat přesnou lokalitu a informace předat odborníkům. Hnízdo se lidé nemají pokoušet sami odstranit.

AOPK přijímá hlášení na adrese:

invaznidruhy@aopk.gov.cz

V červnu 2026 navíc AOPK a Hasičský záchranný sbor uzavřely dohodu, která nastavuje společný postup při případné likvidaci nalezených hnízd. Cílem je, aby po ověření výskytu následoval rychlý odborný zásah.

Takže pokud letos v létě uvidíte nezvykle tmavého sršně, není potřeba po něm okamžitě sahat s plácačkou.

Nejdřív se podívejte na nohy. Pokud mají nápadně žluté konce, fotografie může být užitečnější než pokus hmyz zlikvidovat.

Anketa

Poznali byste sršeň asijskou od naší sršně obecné?
Ano, rozdíl už znám
53,7 %
Teď už ano, předtím bych je nerozeznal/a
25 %
Ne, jsou si pro mě příliš podobné
12 %
Sršeň asijskou jsem možná už někdy viděl/a
9,3 %
Celkem hlasovalo 108 čtenářů.

Použité zdroje

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Sršeň asijská.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Nahlašte sršeň asijskou, ale nebojujte s ní.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz