Článek
Telefonní podvodník se nemusí nabourat do banky ani uhodnout složité heslo. Často potřebuje něco mnohem jednoduššího: přesvědčit člověka, aby mu sám sdělil autorizační kód, potvrdil operaci v aplikaci nebo odeslal peníze na údajně bezpečný účet.
Telefon zazvoní a na displeji se objeví běžné české číslo. Volající se představí jako pracovník banky a oznámí, že se někdo právě pokouší převést peníze z vašeho účtu.
Mluví klidně, zná vaše jméno a možná i banku, kterou používáte. Nabídne okamžitou pomoc. Musíte ale jednat rychle, protože podezřelá platba prý bude za několik minut dokončena.
Právě v této chvíli podvod často nezačíná technickým útokem na bankovní systém. Začíná útokem na člověka.
Hovor nemusí působit podezřele
Podvodným telefonátům, při kterých útočník manipuluje člověka, aby mu sdělil údaje nebo provedl určitou operaci, se říká vishing. Často se kombinuje se spoofingem, tedy podvržením telefonního čísla.
Na displeji se proto může objevit číslo, které vypadá jako oficiální linka banky, policie nebo jiné instituce. Samotné zobrazené číslo ale není důkazem, že skutečně volá daná organizace. NÚKIB i Česká národní banka upozorňují, že útočníci dokážou zneužít identitu důvěryhodných institucí a napodobit telefonní čísla.
Podvodník navíc nemusí volat pouze jednou. NÚKIB popisuje scénáře, při nichž následuje několik koordinovaných telefonátů, zdánlivě z různých institucí. Po „bankéři“ tak může zavolat například falešný policista, který předchozí příběh potvrdí a zvýší jeho důvěryhodnost.
Nejde o obyčejné slovo „ano“
Nebezpečnou odpovědí obvykle není obyčejné přitakání během hovoru. Rozhodující může být něco konkrétnějšího:
- autorizační kód doručený v SMS,
- potvrzení přihlášení nebo platby v bankovní aplikaci,
- údaje z platební karty,
- souhlas s instalací programu pro vzdálený přístup,
- nebo provedení převodu podle pokynů volajícího.
Česká národní banka uvádí, že cílem vishingu může být přimět oběť k autorizaci podvodné transakce, připojení cizího zařízení k účtu nebo ke sdělení údajů umožňujících ovládat účet přes internet.
Podvodník tedy nemusí znát vaše heslo předem. Může se pokusit přihlásit vaším jménem a následně vás přesvědčit, abyste mu nadiktovali kód nebo sami schválili operaci, kterou jste ve skutečnosti nezadali.
„Bezpečný účet“ je součást příběhu
Jedním z nejčastějších scénářů je tvrzení, že peníze na účtu jsou v ohrožení a je nutné je rychle převést jinam. Volající nový účet označí jako bezpečný, technický, záložní nebo chráněný.
Policie České republiky popisuje případy, kdy falešný pracovník banky oběť vystraší údajně napadeným účtem a přiměje ji převést peníze na účet označený za bezpečný. Důvěryhodnost může následně podpořit další člověk vydávající se za policistu.
Právě požadavek na převod peněz pod časovým tlakem je jedním z nejvýraznějších varovných signálů.
Podvodník potřebuje, abyste neměli čas přemýšlet
Typický telefonát vytváří pocit naléhavosti. Údajný zaměstnanec banky může tvrdit, že:
„Platba bude za pět minut dokončena.“
„Hovor nesmíte přerušit.“
„Nikomu o vyšetřování neříkejte.“
„Když teď zavěsíte, banka za ztrátu nebude odpovídat.“
„Kód potřebujeme pouze ke zrušení transakce.“
Česká národní banka upozorňuje, že podvodníci často využívají strach a časovou tíseň, aby člověka přiměli jednat rychle a bez ověření situace. Doporučuje proto hovor ukončit a vše si nezávisle zkontrolovat.
Skutečnost, že volající nechce, abyste zavěsili, je sama o sobě důvodem hovor ukončit.
Co udělat, když vám údajně volá banka
Nejbezpečnější reakce je jednoduchá: zavěsit.
Poté si sami najděte oficiální telefonní číslo banky, například na její kartě, v ověřené mobilní aplikaci nebo na oficiálním webu. Nevolejte na číslo, které vám nadiktoval volající, a nespoléhejte pouze na možnost zpětného volání v seznamu posledních hovorů.
Nikomu nesdělujte PIN, přístupové údaje, údaje z platební karty ani autorizační kódy. Policie výslovně varuje, aby lidé bezpečnostní kódy z SMS nikomu nesdělovali ani nepřeposílali a neumožňovali neznámým osobám vzdálený přístup do počítače.
Při potvrzování operace v bankovní aplikaci si vždy přečtěte, co přesně schvalujete, komu budou peníze odeslány a v jaké částce. ČNB doporučuje před dokončením transakce zkontrolovat její skutečný účel, cílový účet i částku.
Co dělat, když už jste kód sdělili
Pokud jste nadiktovali autorizační kód, schválili neznámou operaci nebo odeslali peníze, nečekejte, zda se něco stane.
Okamžitě kontaktujte svou banku prostřednictvím její oficiální linky. Požádejte o zablokování internetového nebo mobilního bankovnictví, případně platební karty, a zjistěte, zda lze podezřelé platby ještě zastavit.
Následně kontaktujte Policii České republiky a uschovejte si dostupné důkazy: telefonní čísla, SMS, e-maily, snímky obrazovky, čísla účtů a přesný čas komunikace. Takový postup doporučuje také Česká národní banka.
Pět pravidel, která mohou ochránit účet
- Číslo zobrazené na displeji nemusí patřit skutečnému volajícímu.
- Autorizační kód z SMS se nesděluje jiné osobě.
- Nepotvrzujte operaci, kterou jste sami nezahájili.
- Peníze nepřevádějte na účet doporučený neznámým volajícím.
- Když vznikne pochybnost, zavěste a zavolejte bance sami.
Nejúčinnější ochranou někdy není složitý bezpečnostní program, ale několik sekund navíc. Podvodník potřebuje rychlost, stres a spolupráci oběti. Ukončením hovoru mu vezmete všechny tři.
Použité zdroje
Česká národní banka: Podvody v platebním styku
Česká národní banka: Online podvody – Chraňte své peníze!
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost: Upozornění na podvodné telefonáty
Policie České republiky: Vishing a spoofing
Policie České republiky: Současné trendy podvodníků – vishing a spoofing
