Článek
Druhá světová válka poznamenala osudy mnoha lidí. Ti, kteří toto období nezažili osobně, o něm ví opravdu hodně. Neustále si připomínáme zvěrstva, kterých se na nás dopustila německá nacistická strana pod vedením Adolfa Hitlera. Jenže už nikoho nenapadne, že v koncentračních táborech se chovali hnusně i samotní Češi. Především ti, kteří mají za sebou kriminální minulost. Ti měli v táborech privilegia, kterých opravdu hodně zneužívali.
Měli výhody, které si nezasloužili
Právě Češi s kriminální minulostí se v koncentračních táborech dočkali velkých výhod. Lepší podmínky, méně práce, jídlo, oblečení, dostupnost sexuálního povyražení, a hlavně větší šance přežít. A přesně takové výhody měli takzvaní kápové. To byli vězni, kteří dozorovali nad ostatními vězni. Jedním z nich byl například Karel Kompert. Kompert byl duševně nemocný vrah, který působil jako jako ošetřovatel vězňů v koncentračním táboře Ravensbrück. Na Kompertovi záleželo, zdali vězeň, který byl nemocen, se dostal k lékařské prohlídce, nebo ne. Mezi lidmi, kteří tento koncentrační tábor přežili, se několikrát proslýchalo, že vězně mlátil a kopal. Nenáviděl zvláště Poláky a Rusy.
Od nacistických lékařů navíc dostal injekce se speciálním sedativem. Tyto injekce měly dvě strany. Pokud se píchly pomalu, vězně pouze uspaly a nic se mu nestalo. Pokud se naopak píchly hodně rychle, vězně usmrtily. A právě Kompert byl známý tím, že tyto injekce píchal velmi rychle. A především s potěšením. Kompert na svou moc dokonce spoléhal a pokud se mu nějaký vězeň nelíbil, řekl mu, aby si dával pozor na injekci, která by mohla přiskočit opravdu hodně rychle. Jeden ze vězňů ho totiž obvinil, že injekce píchá schválně rychle.
Zneužívali svého postavení
Ještě přísnější však byl Alexandr Keleberec, který po druhé světové válce našel zaměstnání, vstoupil do komunistické strany a měl rodinu. Jenže na začátku 60. let ho tedy výbor komunistické strany poslal na poválečné setkání, které se mu stalo osudným. Ti, kteří s ním byli v koncentračním táboře, ho totiž na této schůzi poznali. Jeho zálibou bylo shazovat nevinné lidi z útesů lomů. Některé nechával ve vysokých mrazech polévat studenou vodou, druhé mlátil kuchyňským náčiním. Z bolesti druhých lidí měl radost.
Zdroje:
Vojtěch Holečko: rigorózní práce Mimořádný lidový soud v Chebu, Mimořádný lidový soud v Litoměřicích a Terezín
Vojtěch Kyncl: Bestie: Československo a stíhání nacistických zločinců, rozhlasový pořad Jak to bylo doopravdy
