Článek
Malý Jean to v dětství neměl vůbec jednoduché. Narodil se 3. října 1919 v městečku Valenciennes na severu Francie a jako vychrtlý kluk byl terčem posměchu spolužáků. Místo, aby se užíral, tak se rozhodl, že když už se mu smějí, tak ať mají pořádný důvod! Naučil se být třídním klaunem a rázem ho měli všichni rádi. Kdo by to byl řekl, že tenhle kluk jednou rozesměje celou Francii.
Když smrt není konečná stanice
Během druhé světové války Jeana zajali Němci a odsoudili ho k smrti. Popravčí četa vypálila a Jean padl k zemi. Jenže následně zjistil, že je naživu! Všechny kulky ho minuly. „Byl to nejsilnější zážitek v mém životě,“ vzpomínal později v jednom ze svých rozhovorů. Věřil, že ho zachránil papírek s modlitbičkou od maminky, který nosil jako talisman. Ale to není všechno! V květnu 1944 se mu podařilo ze zajetí utéct. S dalšími čtyřiceti chlapy vykopal 50 metrů dlouhý tunel, a po útěku se přidal k francouzskému odboji a pomáhal osvobodit Francii.
Od opery k filmovému plátnu
I když vystudoval operní zpěv na konzervatoři, zjistil, že ho to táhne spíš před kameru než na jeviště. V roce 1952 se poprvé objevil ve filmu a v muzikálu Bouquet de joie. Ze začátku hrál i ve vážnějších filmech, ale brzy si uvědomil, že jeho doménou je komedie. „Rozplakat publikum je jednoduché, ale opravdu ho rozesmát není jen tak,“ řekl jednou ve svých vzpomínkách. A měl pravdu. Jean se stal mistrem v rozesmávání lidí. Jeho výraz hlupáčka byl prostě k nezaplacení!
V roce 1963 přišel zlom. Režisér Jean Girault obsadil Jeana do role četníka Fougasse v komedii Četník ze Saint-Tropez. A bum! Jean se stal filmovou hvězdou. A kde je světlo, tam je bohužel i stín. A tím stínem se stal herec Louis de Funès, který hrál hlavní roli četníka Cruchota. Jean natočil čtyři díly této slavné série, ale pak už toho měl dost. Zjistil totiž, že většina jeho natočených scén byla vystřižena! Jean se urazil tak, že po čtvrtém díle ze série odešel. Ale z filmového plátna úplně nezmizel.
Pět manželek a sedm životů
Jean byl nejen skvělý herec, ale i pořádný sukničkář. Byl pětkrát ženatý, a dokonce dvakrát se stejnou ženou. Asi si myslel, že podruhé to konečně vyjde. Měl tři dcery a dva syny. A kromě žen miloval i hazard. Prostě chlap, který si užíval života plnými doušky. Jean jich měl opravdu sedm. Kromě popravy, co přežil za války, měl dvě hrozivě vypadající autonehody. Jednu v roce 1985 a druhou v roce 1995. Ale vždycky se mu z nich podařilo vyváznout téměř bez zranění.
Svou poslední roli si Jean střihl v seriálu Camera Café, kde hrál sám sebe. I ve vyšším věku si dokázal udělat legraci a nikdy ne neurazil, když se mu někdo smál. Říkal, že „smát se sám sobě umí jen bohové“. Herec zemřel v roce 2004, ve věku 84 let na infarkt ve svém domě v Maroku. Ale i po své smrti zůstal originálním člověkem. Jeho popel rozptýlili na nejvyšší hoře Evropy, tedy na Mont Blancu. Jean Lefebvre byl víc než jen herec. Byl to chlap, co se uměl smát životu do očí, i když mu házel klacky pod nohy. Přežil popravu, utekl ze zajetí, rozesmával lidi a miloval život se vším všudy.
Zdroje: Topky.sk, Wikipedia.org, Dotyk.cz, Idnes.cz
