Článek
Dita s Martinem koupili po letech v nájmu starší byt v Pardubicích a před nastěhováním se rozhodli předělat především kuchyň. Rozpočet měli napjatý, protože velkou část úspor spolykala koupelna a nové podlahy, takže hledali místa, kde by mohli něco ušetřit. Právě tehdy se ozval Martinův bývalý spolužák Patrik, který několik let pracoval jako návrhář kuchyní. Když slyšel, že přemýšlejí nad placeným návrhem, okamžitě jim nabídl pomoc.
Přijel byt zaměřit, několik večerů upravoval návrhy a s Ditou dlouze řešil, zda potřebuje více zásuvek, vysoké skříně nebo větší pracovní plochu. Když se ho několikrát zeptala na cenu, odpověděl, že mezi kamarády nebude účtovat několik hodin u počítače. „Měla jsem z toho trochu špatný pocit, protože odvedl skutečnou práci. Navrhovala jsem mu alespoň večeři nebo nějakou částku bokem, ale pokaždé řekl, že je rád, když může pomoct. Tak jsme tomu nakonec uvěřili,“ vzpomíná Dita.
Návrh vypadal přesně tak, jak si představovali
Patrik byl ve své práci dobrý. V malé místnosti dokázal vymyslet více úložného prostoru, přesunul lednici a našel způsob, jak zachovat jídelní stůl, který Dita nechtěla vyhodit. Po několika týdnech jim poslal hotovou vizualizaci a zároveň doporučil firmu, se kterou často spolupracoval. Tvrdil, že ji zná, ví, jak pracuje, a pravděpodobně dokáže vyjednat lepší cenu.
Dita s Martinem původně chtěli poptat několik výrobců, Patrik je ale přesvědčoval, že s jinou firmou bude muset celý návrh znovu upravovat. Nakonec tedy souhlasili, že si nechají udělat nabídku od jeho kontaktu. Cena byla vyšší, než očekávali. Především některé spotřebiče a kování vyšly výrazně dráž než podobné výrobky, které si Dita našla sama.
Patrik jí vysvětlil, že rozdíl je v kvalitě a servisu. Dita přesto požádala o rozpis jednotlivých položek a zároveň si nechala stejnou kuchyň orientačně nacenit jinde. Druhá nabídka byla téměř o šedesát tisíc korun nižší.
Jedna věta obchodníka všechno změnila
Dita zavolala přímo do firmy, kterou Patrik doporučil, a chtěla zjistit, zda se dá cena snížit například volbou jiných spotřebičů. Během rozhovoru obchodník mimochodem poznamenal, že případné změny musí ještě probrat s Patrikem, protože zakázka je vedena přes něj. Ditě to připadalo zvláštní. Zeptala se, co přesně znamená přes něj.
Muž se zarazil a potom vysvětlil, že Patrik s firmou spolupracuje externě a z realizovaných zakázek dostává provizi. Nešlo tedy jen o kamaráda, který jim zdarma vytvořil návrh. Pokud kuchyň objednají u doporučeného dodavatele, Patrik na zakázce vydělá.
„Samotná provize by mě snad ani neurazila. Kdyby mi první den řekl, že návrh udělá bezplatně, protože dostane zaplaceno od firmy, přišlo by mi to jako normální obchodní model. Mně vadilo, že celé týdny vytvářel dojem, že pro nás pracuje z přátelství, a současně nás tlačil právě k dodavateli, který mu platil,“ říká Dita.
Kamarád tvrdil, že jim to nemusí vysvětlovat
Martin nejprve nechtěl z celé věci dělat konflikt. Podle něj Patrik skutečně odpracoval mnoho hodin a bylo pochopitelné, že nechce pracovat úplně zadarmo. Dita s tím souhlasila. Jenže právě proto nechápala, proč jim svůj způsob odměny neřekl rovnou.
Když se Patrika zeptali, reagoval podrážděně. Tvrdil, že jeho dohoda s kuchyňskou firmou je soukromá věc a jejich výsledná cena by byla stejná bez ohledu na to, zda dostane provizi. Zároveň připomněl, že za návrh nic neplatili a ušetřili několik tisíc korun. Dita mu odpověděla, že bezplatný návrh je přivedl k nabídce, která byla výrazně dražší než konkurence.
Rozhovor skončil hádkou. Patrik nakonec řekl, že jestli jeho práci považují za nějaký podvod, mohou si kuchyň zařídit sami. Martinovi bylo celé nedorozumění líto, protože s Patrikem se znal téměř dvacet let. Dita ale odmítla objednávku podepsat jen proto, aby kamaráda neurazili.
Kuchyň nakonec vyrobila jiná firma
Dita s Martinem si nechali návrh upravit jiným studiem a kuchyň objednali jinde. Některá řešení z Patrikova původního návrhu nepoužili, aby se později nehádali o jeho práci. Celkově zaplatili méně, i když nový návrh už byl placený. S Patrikem se několik měsíců téměř nevídali.
K prvnímu klidnému rozhovoru došlo až na společné narozeninové oslavě. Patrik přiznal, že měl spolupráci s firmou zmínit předem. Zároveň vysvětlil, že takto běžně pracoval a sám v tom neviděl nic neobvyklého. Dita mu věří, že je nechtěl vědomě poškodit. Jejich přátelství ale od té doby funguje opatrněji a do společných finančních záležitostí už se nepouštějí.
Zdroje: autorský text
