Hlavní obsah

Když partner přestane mít chuť na sex, nemusí to znamenat konec lásky. Mnoho párů trápí jiný problém

Foto: Magnific.com

Ještě před několika lety se jeden druhého nemohli nabažit. Dnes společně usínají, ráno se probouzejí vedle sebe, ale intimní chvíle jsou stále vzácnější. Rozdílná sexuální touha přitom nemusí znamenat, že se ze vztahu vytratila láska.

Článek

Představa spokojeného partnerství bývá často spojována s pravidelným milováním a vzájemnou přitažlivostí, která by měla přetrvávat bez ohledu na délku vztahu. Jenže skutečný život vypadá jinak. Partneři chodí do práce, starají se o domácnost, řeší finanční starosti a někdy večer sotva najdou energii na společný rozhovor. Intimita se postupně přesouvá na chvíle, kdy všechno ostatní počká. Jenže takové chvíle mohou přicházet stále méně často. Jeden člověk přitom může mít o sexuální blízkost zájem, zatímco druhému současné uspořádání vyhovuje. Právě tehdy začínají vznikat otázky, které bývají mnohem bolestivější než samotný nedostatek milování.

Člověk, který touží po častějším intimním kontaktu, si může partnerovu zdrženlivost vykládat osobně. Začne přemýšlet, zda už není dostatečně přitažlivý, jestli druhý někoho nemá nebo zda se jejich vztah postupně nerozpadá. Partner s nižší sexuální touhou přitom může prožívat úplně jinou situaci. Lásku stále cítí, společný život považuje za spokojený, ale po náročném dni nemá na intimní chvíle náladu. Pokud se tento rozdíl opakuje, může se z něj stát citlivé téma, o kterém oba raději mlčí. Jeden se bojí dalšího odmítnutí a druhý nepříjemného rozhovoru, při kterém bude muset znovu vysvětlovat své pocity.

Odborníci pro podobné situace používají pojem rozdílná sexuální touha. Mezinárodní společnost pro sexuální medicínu upozorňuje, že jde o běžný jev v romantických partnerstvích. Dva lidé totiž nemusejí prožívat touhu ve stejné intenzitě ani ve stejnou dobu. To, co jednomu připadá jako dostatečně častý intimní kontakt, může druhému chybět. Rozdíl sám o sobě však není důkazem poruchy ani selhání vztahu. Záleží především na tom, jak jej partneři vnímají a zda kvůli němu prožívají dlouhodobou nespokojenost. Problém často vzniká až ve chvíli, kdy se rozdílné potřeby začnou spojovat s výčitkami, odmítáním nebo pocitem, že jeden z partnerů musí neustále ustupovat.

Zajímavé je také to, že sexuální touha nemusí vždy přicházet spontánně. Někdo ji pociťuje bez předchozího podnětu, zatímco u jiného se může objevovat až v prostředí, kde se cítí uvolněně, bezpečně a příjemně. Odborné stanovisko evropských specialistů na sexuální medicínu upozorňuje, že touhu je potřeba chápat také v souvislosti s partnerským prostředím. Důležitá může být emocionální blízkost, okolnosti každodenního života i způsob, jakým spolu lidé komunikují. Pokud žena nebo muž nemá chuť na sex po příchodu z práce, nemusí to znamenat, že partnera přestal milovat. Stejně tak ale nelze automaticky očekávat, že se touha dostaví pokaždé, když pro ni vytvoříme příjemné podmínky.

Velkým problémem bývá tlak na výkon. Jestliže jeden z partnerů získá pocit, že každý polibek nebo objetí musí nevyhnutelně vést k milování, může se začít vyhýbat i obyčejným dotekům. Ne proto, že by mu partner byl nepříjemný, ale protože nechce vyvolat očekávání, které momentálně nedokáže naplnit. Druhý člověk si ovšem odstup může vyložit jako další odmítnutí. Vzniká tak nepříjemný kruh, ve kterém ubývá nejen sexu, ale také něžnosti. Právě možnost obejmout se, políbit nebo společně usnout bez dalších očekávání může být důležitým krokem k obnovení pocitu bezpečí a blízkosti.

Sexuální život navíc ovlivňuje řada okolností, které s kvalitou partnerských citů přímo nesouvisejí. Významnou roli mohou hrát dlouhodobý stres, nedostatek spánku, zdravotní obtíže, některé léky, hormonální změny nebo psychické vyčerpání. Někdy se přidávají nepříjemné zkušenosti z minulosti či nespokojenost s vlastním tělem. Pokud se sexuální touha výrazně změní, dlouhodobě chybí a člověka to trápí, může být vhodné probrat situaci také s lékařem nebo odborníkem na sexuální zdraví. Není však správné předpokládat, že každý člověk s menší chutí na milování potřebuje léčbu. Rozmanitost sexuálních potřeb je přirozenou součástí lidského života.

Důležitější než hledání viníka bývá otevřený rozhovor. Nezačínat otázkou, proč už mě nechceš, ale spíše se zajímat, jak se druhý člověk cítí a co mu v současném vztahu vyhovuje nebo chybí. Někdy partneři zjistí, že potřebují více společného času. Jindy narazí na dlouhodobé konflikty, o kterých se dosud nebavili. Mohou také dospět k poznání, že mají od intimního života odlišná očekávání. Takový rozhovor nemusí být jednoduchý, ale umožňuje oběma lidem popsat vlastní potřeby bez obviňování. Stejně důležité je respektovat, že souhlas s intimním kontaktem musí být vždy svobodný a nikdo nemá povinnost milovat se jen proto, aby druhého nezklamal.

Někdy se partneři snaží situaci vyřešit počítáním, kolikrát za měsíc se milovali. Jenže samotná frekvence nedokáže vystihnout kvalitu intimního života. Pro někoho jsou důležité pravidelné sexuální chvíle, jiný klade větší důraz na něžnosti, společné usínání nebo pocit emocionální blízkosti. Spokojený vztah proto nemusí vypadat podle jedné univerzální představy. Podstatné je, zda v něm oba lidé mohou být sami sebou, vyjadřovat své potřeby a hledat takové řešení, které nebude založené na nátlaku. Ztráta sexuální touhy nemusí znamenat konec lásky. Může však být příležitostí začít spolu mluvit o věcech, které během společných let zůstávaly nevyslovené.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz