Hlavní obsah

Nevěra nemusí začít polibkem. Tajné SMS s někým jiným mohou narušit důvěru i bez fyzického kontaktu

Foto: Magnific.com

Na první pohled se vlastně nic nestalo. Žádná společná noc, žádný polibek ani tajná schůzka. Jen několik zpráv, které si partner vyměňuje s někým jiným. Postupně se však svěřuje s věcmi, o kterých doma nemluví, a telefon začne pečlivě schovávat.

Článek

Moderní vztahy mají jednu zvláštnost. Člověk dnes může udržovat velmi intenzivní kontakt s někým, koho téměř nepotkává osobně. Stačí mobilní telefon, několik minut volného času a zpráva může během okamžiku dorazit člověku na druhém konci republiky. Právě tak někdy vznikají přátelství, která postupně získávají mnohem osobnější charakter.

Zpočátku jde o obyčejné povídání o práci, společných zájmech nebo každodenních starostech. Později se přidávají komplimenty, důvěrná sdělení a rozhovory, které pokračují dlouho do noci. Člověk si přitom nemusí připouštět, že překračuje hranice vlastního partnerství, protože se přece nic fyzického nestalo.

Představme si situaci, kdy ženatý muž začne pravidelně komunikovat s kolegyní. Rozumějí si, mají podobný humor a dokážou spolu otevřeně mluvit o věcech, které je trápí. Muž se jí postupně svěří s problémy v manželství a ona mu věnuje pozornost, kterou doma podle svého názoru postrádá. Jejich konverzace jsou stále osobnější.

Když mu přijde zpráva během společné večeře s manželkou, telefon otočí displejem dolů. Později začne některé zprávy mazat. Sám sobě přitom vysvětluje, že jde pouze o přátelství. Jenže už samotná potřeba komunikaci skrývat může naznačovat, že se jejich kontakt dostal do oblasti, kterou by partnerka vnímala jako citlivou.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Personal Relationships se zabýval právě tím, kdy lidé začínají považovat běžné kontakty s další osobou za nevěru. Účastníci posuzovali různé situace spojené se soukromými zprávami na sociálních sítích. Ukázalo se, že významnou roli hrála především míra utajování, následovaná četností kontaktu.

Samotný obsah zprávy tedy nemusí být jediným faktorem, který rozhoduje o tom, zda partner situaci vnímá jako překročení hranice. Výsledky ovšem nevytvářejí univerzální definici nevěry. Ukazují spíše to, že okolnosti komunikace mohou být pro hodnocení jejího významu zásadní.

Partnerská důvěra totiž nestojí pouze na fyzické věrnosti. Důležité je také očekávání, že se k sobě dva lidé budou chovat otevřeně a nebudou před sebou záměrně skrývat podstatné části svého života. Pokud někdo začne jinému člověku pravidelně svěřovat své nejosobnější pocity, nemusí to automaticky znamenat citovou nevěru.

Blízká přátelství jsou přirozená a lidé mají právo na soukromí i mimo partnerský vztah. Rozdíl však může nastat ve chvíli, kdy se z přátelství stává romanticky zabarvený vztah, který člověk před partnerem úmyslně zatajuje, přestože tuší, že by jeho existenci vnímal jako porušení společné dohody.

Zvlášť bolestivý může být okamžik, kdy jeden z partnerů na skrytou komunikaci náhodou přijde. Nemusí objevit žádné výslovně milostné vyznání. Někdy stačí zjistit, že druhý člověk už několik měsíců sdílí své osobní zážitky s někým, o kom se doma téměř nikdy nezmínil.

Partner pak může získat pocit, že ztratil důležité místo v životě člověka, se kterým měl společnou budoucnost. Bolest přitom nemusí vyvolávat jen samotné zprávy. Významnou roli často hraje také skutečnost, že komunikace probíhala za jeho zády a důležité informace se dozvěděl až náhodou.

Není však správné zaměňovat důvěru s neomezeným přístupem k partnerovu telefonu. Každý člověk má právo na vlastní přátelství, soukromé rozhovory a osobní prostor. Partnerství neznamená, že si dva lidé musí navzájem kontrolovat každou zprávu nebo vysvětlovat všechny kontakty. Takové jednání může samo o sobě důvěru narušovat.

Důležitější je společná dohoda o tom, co oba považují za přijatelné. Některým párům nevadí flirtování, jiní vnímají už romanticky laděné zprávy jako porušení věrnosti. Rozdílná očekávání nejsou sama o sobě chybou, ale pokud o nich lidé nikdy nemluví, mohou se stát zdrojem vážného konfliktu.

Rozhovor o hranicích bývá nejjednodušší ve chvíli, kdy se ještě nic nestalo. Partneři si mohou vysvětlit, co pro ně znamená flirtování, jak vnímají důvěrné přátelství s bývalými partnery nebo zda jim vadí pravidelné osobní zprávy s někým, kdo projevuje romantický zájem.

Takový rozhovor není žádným seznamem zákazů. Smyslem je pochopit, v čem se jejich představy shodují a kde se naopak liší. Pokud už k utajování došlo, bývá důležité především pojmenovat, co se stalo, proč to druhého zranilo a zda jsou oba ochotni pracovat na obnovení vzájemné důvěry.

Samotná přitažlivost k jinému člověku přitom nemusí znamenat, že stávající partnerství skončilo. I lidé ve spokojených dlouhodobých vztazích mohou potkat někoho zajímavého a pocítit sympatie. Rozhodující bývá, jak s těmito pocity naloží a zda respektují hranice, na kterých se s partnerem dohodli.

Někdy si člověk uvědomí, že mu v současném vztahu chybí pozornost nebo společné rozhovory. Jindy jde pouze o příjemný pocit z nového zájmu. Ani v jednom případě však tajnosti nepředstavují spolehlivé řešení. Nevěra totiž nemusí mít vždy podobu fyzického kontaktu a největší zranění může způsobit zjištění, že se druhému člověku už dlouho nedalo věřit.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz